Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin
Golovlevské panstvo

1974 | Nakladatelství Odeon

Nejvýznamnější autorův román zobrazuje fyzickou, morální a mentální degeneraci tří pokolení šlechtického rodu Golovlevových. Satirická kronika rodiny, jejíž členové, vnitřně podlomeni, propadli kořistnictví, mamonu, pokrytectví, slabošství a vzájemně se ničí a doslova vraždí. Jejich dům se vylidňuje, zaplňuje stíny mrt…vých, mezi nimiž těká poslední potomek vymírajícího rodu, přezdívaný Jidášek a Upíreček, ztělesňující kořistnictví a vnitřní prázdnotu. Nejvýznamnější autorův román zobrazuje fyzickou, morální a mentální degeneraci tří pokolení šlechtického rodu Golovlevových. Satirická kronika rodiny, jejíž členové, vnitřně podlomeni, propadli kořist…nictví, mamonu, pokrytectví, slabošství a vzájemně se ničí a doslova vraždí. Jejich dům se vylidňuje, zaplňuje stíny mrtvých, mezi nimiž těká poslední potomek vymírajícího rodu, přezdívaný Jidášek a Upíreček, ztělesňující kořistnictví a vnitřní prázdnotu.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	284
Jazyk:	česky
Překladatel:	Prokop Voskovec
Edice:	358. svazek ed. 358. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vyd. 4., V Odeonu 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 12. 2025 13:15
Číslo položky:	1503079

O autorovi

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin byl ruský spisovatel a satirik. Ve svém díle, ideově spojeném s tzv. naturální školou útočil proti carství a nevolnictví, odhaloval podstatu měšťáctví či liberalismu a zesměšňoval carskou byrokracii. Nejznámějším z jeho děl je román o mravním úpadku statkářské rodiny nazvaných Panstvo Golovlevových a dále Historie jednoho města. V něm v groteskně satirických obrazech líčí dějiny města Hlupákova, jakéhosi ruského Kocourkova. Když carská cenzura sílila, uchýlil se k jinotajné formě zvířecích bajek a pohádek pro dospělé. Pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval gymnázium v Carském Sele a poté nastoupil dráhu úředníka na ministerstvu vojenství. V té době se seznámil s utopickým socialismem. Za názory, které otiskl ve svých prvních pracích, byl v dubnu roku 1848 poslán do vyhnanství do Vjatky , kde byl osm let gubernátorským úředníkem. Po návratu v roce 1855 pracoval jako úředník v Rjazani a v Tveru. V roce 1862 odešel ze státní služby a pracoval jako redaktor časopisu Sovremennik. Po dvou letech pro neshody s vedením redakce odešel zpět do úřední služby. V roce 1868 byl penzionován. Poté spolupracoval s Nikolajem Alexejevičem Někrasovem při vedení časopisu Otěčestvennyje zapiski . Tento časopis po Někrasovově smrti vedl. Vydávání časopisu bylo v roce 1884 zastaveno.

Více od autora