Jaroslav Pešina, Giotto di Bondone
Giotto

1949 | Nakladatelství S.V.U. Mánes-Svoboda

Obs. úvod. studii o životě a malířském díle Giottově a 24 celostránkových reprodukcí. - Ze střetnutí výtv. kultur. antiky a gotiky, jako souhrn úsilí předchozích generací vyrostlo na přelomu 13. a 14. věku velké umění Giotta di Bondone, autora proslavených freskových maleb jenž se díly svého stáří stal již "prorokem r…enesance". Obs. úvod. studii o životě a malířském díle Giottově a 24 celostránkových reprodukcí. - Ze střetnutí výtv. kultur. antiky a gotiky, jako souhrn úsilí předchozích generací vyrostlo na přelomu 13. a 14…. věku velké umění Giotta di Bondone, autora proslavených freskových maleb jenž se díly svého stáří stal již "prorokem renesance".

Stav

Dobrý

zašlá

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Zašlá
Vazba:	pevná
Počet stran:	nestr.; 24 čb.reprodukcí
Jazyk:	česky
Edice:	Prameny, 64. svazek ed. 64. svazek ed. Prameny, sbírka dobrého umění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 7. 2024 13:10
Číslo položky:	904669

O autorech

Jaroslav Pešina

Jaroslav Pešina byl český historik umění, profesor Univerzity Karlovy. Narodil se jako prostřední ze tří dětí v rodině velkoobchodníka s kávou a cukrem Jana Pešiny a jeho ženy Zdenky, rozené Meisnerové . Rodina pobývala střídavě v Praze a na venkovském sídle v Senohrabech. Po maturitě v Praze studoval v letech 1931–1936 dějiny umění na Filozofické fakultě UK u profesorů V. Birnbauma, J. Cibulky, J. Šusty a Antonína Matějčka, s jehož dcerou Alenou se roku 1941 oženil. Roku 1939 obdržel Římské stipendium v pobočce Českého historického ústavu v Římě. V letech 1939–1950 pracoval v Národní galerii v Praze, ve sbírce starého umění. Roku 1950 se habilitoval a roku 1954 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě UK, kde v letech 1963–1970 vedl katedru dějin umění, než byl jako bezpartijní funkce zbaven. Dále na téže katedře přednášel dějiny gotického malířství a vedl proseminář dějin umění až do roku 1980. Působil v Ústavu pro teorii a dějiny umění Československé akademie věd jako člen ústavní rady a vědecký redaktor, přispěl k rozvoji Národní galerie v Praze, v níž se stal předsedou nákupní komise pro staré umění i členem vědecké rady. Byl členem Mezinárodního komitétu dějin umění. Jako ocenění prestiže, kterou svým dílem vydobyl české medievalistice, mu byla roku 1972 udělena Herderova cena.. V letech 1953-1993 byl členem redakční rady, 1961-1970 šéfredaktor časopisu Umění. Věnoval se hlavně domácímu malířství pozdní gotiky a renesance, v období okupace také knižní vazbě a moderní české grafice, pod tlakem politické situace v první polovině 50. let rovněž dílu Mikoláše Alše. Jaroslav Pešina zásadním způsobem přispěl k poznání českého gotického malířství a jeho zařazení do evropského kontextu, uspořádal roztříštěný památkový fond a jeho chronologii, osvětlil otázky autorství děl. Mnoho jeho dílčích studií, které publikoval zejména v časopise Umění, vyústilo ve velké soubor...

Více od autora