Karel Pacner
Géniové XX. století : [osobnosti a objevy, které změnily náš svět] - Kniha třetí

2017 | Nakladatelství Motto

Osobnosti a objevy, které změnily svět. Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či …balistické rakety. Bohužel, technologická exploze 20. století byla často konfrontována s tíhou ideologií, které její vývoj mnohdy ovlivňovaly. Spletité příběhy obejvů i morální dilemata objevitelů jsou nastíněny poutavě a napínavě. Osobnosti a objevy, které změnily svět. Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň …srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistické rakety. Bohužel, technologická exploze 20. století byla často konfrontována s tíhou ideologií, které její vývoj mnohdy ovlivňovaly. Spletité příběhy obejvů i morální dilemata objevitelů jsou nastíněny poutavě a napínavě.

Součástí souboru:

Géniové XX. století 2015 (3 svazky (427; 490; 565 ), 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	565
Jazyk:	česky
ISBN10:	8026708946
ISBN:	9788026708940
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 4. 2026 11:29
Číslo položky:	1697089

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora