Vladimír Hajko, Juraj Daniel-Szabó, Zoltán Varga, Matej Rákoš, Vincent Kavečanský, Edita Tarabčáková, Vladimír Majko
Fyzika v príkladoch

1988 | Nakladatelství Alfa

Stav

Dobrý

razítko z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Razítko z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	591
Jazyk:	slovensky
Edice:	Edícia matematicko-fyzikálnej literatúry
Vydání:	6. vydánie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	18. 7. 2024 12:15
Číslo položky:	913004

O autorech

Vladimír Hajko

Vladimír Hajko byl slovenský a československý fyzik, vysokoškolský učitel, člen Slovenské akademie věd a Československé akademie věd, politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Dětství prožil v Tisovci, kde maturoval a pak studoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě . Pak vyučoval na katedře fyziky Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Roku 1953 odešel učit do Košic, nejdřív na tamní Vysokou školu technickou, jejímž byl prorektorem, od roku 1963 se podílel na vzniku Přírodovědecké fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika Košicích, kde vyučoval až do roku 1974, kdy se začal naplno věnovat práci v SAV. Od roku 1966 byl členem-korespondentem Slovenské akademie věd, od roku 1972 akademikem . V roce 1965 se stal i členem-korespondentem Československé akademie věd a v roce 1973 akademikem ČSAV. Od roku 1980 byl ředitelem Ústavu experimentální fyziky SAV. V SAV setrval do odchodu na penzi v roce 1989. Publikoval desítky odborných studií. Zastával i stranické a státní posty. V letech 1958-1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. XIII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ ho pak zvolil XIV. sjezd KSČ a ve funkci potvrdil XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. K roku 1971 se profesně uvádí jako člen SAV a ČSAV a rektor Univerzity Pavla Jozefa Šafárika. Ve volbách roku 1971 tehdy zasedl do Sněmovny lidu . Mandát obhájil ve volbách v roce 1976 , volbách v roce 1981 a volbách v roce 1986 . Ve Federálním shromáždění setrval do prosince 1989, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[10...

Více od autora

Juraj Daniel-Szabó

Juraj Daniel-Szabó byl slovenský fyzik. Juraj Daniel-Szabó se narodil ve Vyšné Slané, okr. Rožňava. Ačkoli studovat začal na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, matematiku a fyziku absolvoval na Přírodovědecké fakultě České univerzity v Bratislavě . Působil jako středoškolský profesor v Dolním Kubíně a ředitel Státního kurzu pro přípravu pracujících na vysoké školy . Později pracoval na košických vysokých školách: na Vysoké škole technické i na Přírodovědecké fakultě UPJŠ . V roce 1956 se stal docentem a v r.. 1973 profesorem. Podílel se na založení vědecké školy magnetismu na Slovensku a na budování PF UPJŠ. Byl vedoucím Katedry fyziky na VST Košice , vedoucím Katedry experimentální fyziky na PF UPJŠ a děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Zemřel 23. listopadu 1990 v Košicích. Zabýval se hlavně magnetickými vlastnostmi látek. Zaměřoval se na studium premagnetizačných procesů v kovových feromagnetik. Věnoval se i didaktice fyziky. Napsal 51 vědeckých prací a 8 knih, mimo jiné byl spoluautorem učebnice Fyzika v příkladech a Základy fyziky. Mnoho úsilí věnoval práci v Jednotě. Byl členem prvního ÚV Fyzikální olympiády a v šedesátých letech po dvě funkční období předsedou KV FO Východoslovenského kraje. V sedmdesátých letech zastával funkci předsedy revizní komise JČMF. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Daniel-Szabó na slovenské Wikipedii.

Více od autora