Lev Davidovič Landau: Fyzika pre všetkých

Lev Davidovič Landau, Aleksandr Isaakovič Kitajgorodskij
Fyzika pre všetkých : Fotóny a jadrá - 4. diel

1984 | Nakladatelství Alfa

O elektromagnetickom žiarení, stavbe atómových jadier, optických prístrojoch a o fyzike vesmíru. O elektromagnetickom žiarení, stavbe atómových jadier, optických prístrojoch a o fyzike vesmíru.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	229
Jazyk:	slovensky
Edice:	Edícia matematicko-fyzikálnej literatúry
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	20. 4. 2026 13:16
Číslo položky:	1710767

O autorech

Lev Davidovič Landau

Lev Davidovič Landau byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky. Mezi jeho úspěchy patří podíl na formulování matice hustoty – metodě kvantové mechaniky, kvantově mechanické teorie diamagnetismu, teorie supratekutosti, teorie fázových přechodů druhého druhu, Ginzburgovy-Landauovy teorie supravodivosti, vysvětlení Landauova tlumení ve fyzice plazmatu, Landauova pólu v kvantové elektrodynamice, a dvousložkové teorie neutrin. V roce 1962 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za svou práci v oboru supratekutosti. Narodil se roku 1908 v Baku v židovské rodině. Otec byl inženýr-naftař, matka lékařka v oboru fyziologie. Landau byl velice matematicky nadán a sám o sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. Po maturitě na židovském gymnáziu studoval jeden rok na obchodní škole. V roce 1922 začal studovat na Univerzitě v Baku dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V roce 1924 přešel na fyzikální oddělení Leningradské univerzity, kterou absolvoval v roce 1927. Nastoupil jako vědecký aspirant do Leningradského fyzikálně-technického institutu, který vedl A. F. Ioffe. V letech 1926–1927 publikoval své první práce z teoretické fyziky. Od roku 1929 strávil půldruhého roku v zahraničí, v Dánsku, Anglii a Švýcarsku, kde pracoval s předními teoretickými fyziky, především s Nielsem Bohrem, kterého od té doby pokládal za svého jediného učitele. Po konfliktu s Ioffem opustil Leningradský institut a od roku 1932 působil Landau v Charkově, na Ukrajinském fyzikálně-technickém institutu. Pracoviště se brzy stalo centrem teoretické fyziky v Sovětském svazu. Zde také začal spolu s Lifšicem i dalšími spolupracovníky psát svůj kurs teoretické fyziky . Pobývalo zde na stážích též několik mladých a významných zahraničních fyziků, jako maďarský fyzik Laszlo Tisza a československý fyzik Georg Pl...

Více od autora

Aleksandr Isaakovič Kitajgorodskij

Aleksandr Isaakovič Kitajgorodskij byl ruský fyzik, odborník na krystalografii, syn akademika Isaaka Iljiče Kitajgorodského , fyzikochemika, odborníka na oblast výroby skel. Nejdříve obdržel domácí vzdělání a poté ukončil střední školu v 16 letech. Pak pracoval dva roky na Urale v laboratoři metalurgického závodu. V roce 1935 absolvoval fyzikální fakultu Moskevské státní univerzity . Stal se kandidátem fyzikálně-matematických věd , doktorem fyzikálně-matematických věd a profesorem . Do června 1941 vedl laboratoř rentgenové krystalografie Všesvazového institutu experimentální medicíny. Založil novou vědní disciplínu: organickou krystalografii a vnesl zásadní vklad do rozvoje metod krystalografické analýzy.

Více od autora