Petr Jakovlevič Čaadajev
Filozofické listy

1987 | Nakladatelství Odeon

V sedmi filozofických listech a v Apologii blázna se seznamujeme s autorovým myšlením - autor se zabývá otázkami poznání a filozofickými úvahami o dějinách . V sedmi filozofických listech a v Apologii blázna se seznamujeme s autorovým myšlením - autor se zabývá otázkami poznání a filozofickými úvahami o dějinách .

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	226
Jazyk:	česky
Edice:	550. svazek ed. 550. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 4. 2025 17:11
Číslo položky:	1217239

O autorovi

Petr Jakovlevič Čaadajev

Petr Jakovlevič Čaadajev byl ruský křesťanský filosof a politický myslitel, ostrý kritik ruské společnosti a autor Filosofických listů. Velkou pozornost mu věnoval T. G. Masaryk. Narodil se ve staré a vzdělané šlechtické rodině jako vnuk historika M. M. Ščerbatova, ale brzy osiřel. Společně s mladším bratrem vyrůstali v domě strýce, knížete D. M. Ščerbatova, kde se jim dostalo vynikajícího vzdělání. V letech 1807-1811 studoval na Moskevské univerzitě, kde se spřátelil s A. S. Puškinem, který mu věnoval několik básní, s A. S. Gribojedovem a dalšími. Studia však nedokončil a roku 1812 vstoupil do armády, bojoval v bitvě u Borodina, účastnil se v bitvy u Chlumce, kde bojoval v útoku na bodák, v tažení prošel až do Paříže a byl několikrát vyznamenán. Obdržel Řád svaté Anny a Chlumecký kříž. Roku 1814 vstoupil v Krakově do zednářské lóže, z níž roku 1823 vystoupil. Roku 1817 se stal pobočníkem velitele gardového pluku v Carském Selu, u jehož jedné roty vypukla roku 1820 vzpoura. Velitel vyslal Čaadajeva, protože u této roty dříve sloužil, aby celou věc vysvětlil carovi, který byl právě v Opavě. S carem Alexandrem I. měl Čaadajev více než hodinový rozhovor, v následujícím roce byli vzbouřenci potrestáni a Čaadajev nečekaně požádal o propuštění ze služby. V dopise vysvětlil, že nemohl sloužit v armádě, kde se tak tvrdě jedná s lidmi. Současně vstoupil do tajného „Severního spolku“ budoucích děkabristů, jejich činnosti se však neúčastnil. Ve společnosti byl Čaadajev velice známá a obdivovaná osoba, jak pro své vystupování, tak pro osobní laskavost a jakousi mravní a duchovní sílu, která z něho vyzařovala. Roku 1823 se mu zhoršilo zdraví, rozdělil si majetek s bratrem a vydal se na cesty po Evropě. Navštívil Anglii, Francii, Švýcarsko, Itálii a Německo. Zajímali ho francouzští romantici a největší dojem na něho udělal papežský Řím. Trvale ho ovlivnilo set...

Více od autora