Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Joséphin Péladan
Filosofie rozkoše a jiné eseje

Joséphin Péladan
Filosofie rozkoše a jiné eseje

1913 | Nakladatelství nákladem F. Adámka

Kniha od francouzského básníka a rosekruciána obsahuje kromě stejnojmenné úvahy ještě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů. Kniha od francouzského básníka a rosekruciána obsahuje kromě stejnojmenné úvahy ještě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	63
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Šulc, František Linhart
Edice:	11. svazek ed. Moderní bibliotéka
Vydáno v:	Kr. Vinohrady

O autorovi

Joséphin Péladan

Joséphin Péladan byl francouzský dekadentní spisovatel, básník, kritik, okultista a velmistr řádu martinézistů, kde měl řádové jméno Sâr. Byl ovlivněn katolickým mysticismem a rosekruciánstvím. Péladanův Řád Katolického Růže a Kříže, do něhož v období 1891–1892 vstoupila řada významných umělců své doby , byla již třetí odnož nově zakládaných rozekruciánských uměleckých skupin, o jejichž vůdcovství se Péladan dohadoval se svým literárním kolegou Stanislasem de Guaitou a okultistou Gérardem Encaussem. Jejich nauka byla „rozkročená mezi vyhroceným sensualismem a rigorózní mystikou.“ Pokud však opravdu s řádem mystika nějak souvisela, projevovala se spíš než znalostí děl středověkých alchymistů bombastickými formulacemi jmen Nejvyššího a byla naskrz prostoupena wagneriánstvím – významnou roli hrály v Péladanových dílech mýty o Věčném návratu a o Svatém Grálu zprostředkované librety oper Richarda Wagnera. Díky mecenáši sekty, malíři, hraběti La Rochefoucauld, mohl Péladan mezi lety 1892–1898 organizovat umělecký salón Růže a Kříže. Toho se kromě umělců, kteří šli již léta vlastní cestou k symbolismu zúčastnili i mladší umělci druhé symbolistní vlny jako například ilustrátor Carlos Schwabe, básník Saint-Pol-Roux a malíři Ferdinand Hodler anebo Fernand Khnopff, stojící na pomezí symbolismu a dekadence. Salony byly mimořádně úspěšné a řád jejich organizováním poskytl platformu k prezentaci mladého umění. Zároveň s ním deklarovali Péladanovi rozekruciáni reakci na umění realismu, v podstatě související s antipozitivistickou reakcí v literatuře a filosofii té doby. „Náměty rozekruciánských děl vylučují veškeré scény bitevní, patriotické, anekdotické, orientální, venkovské anebo sportovní. Na druhé straně Řád podporuje témata vázaná ke katolickému dogmatu, k interpretaci orientálních theogonií, ...

Více od autora