Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba

Wolfgang Amadeus Mozart, Pierre Augustin Caron de Beaumarchais
Figarova svatba : libreto opery o 4 jednáních

1956 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Libreto slavné Mozartovy opery, k níž látku našel sám skladatel v Beaumarchaisově stejnojmenné veselohře, která měla svou pařížskou premiéru necelé dva roky před vytvořením hudebního díla a vzbudila nesmírnou sensaci.Pro myšlenkovou průbojnost a smělost, s níž odhalovala rozklad feudální společnosti její rozmařilost a… nepoctivost, byla hra ve Francii zakázána. Sympatický Figaro, který směle odhaloval milostné pletky svého šlechtického pána,zdál se nebezpečný feudalnímu vládci, jehož panství bylo již beztoho do základu otřeseno. Ve Vídni se postavil za provedení skladby sám Josef II.; když však byl italský text, na nějž Mozart komponoval svou operu, pojatou jakoitalskou buffu, přeložen do němčiny, bylo dílo zakázáno i zde. - Libretu je předeslán obsáhlý úvod seznamující nejen s historií vzniku opery a s jejím obsahem, ale podávající i hudební rozbor některých jejích částí. Libreto slavné Mozartovy opery, k níž látku našel sám skladatel v Beaumarchaisově stejnojmenné veselohře, která měla svou pařížskou premiéru necelé dva roky před vytvořením hudebního díla a vzbudila …nesmírnou sensaci.Pro myšlenkovou průbojnost a smělost, s níž odhalovala rozklad feudální společnosti její rozmařilost a nepoctivost, byla hra ve Francii zakázána. Sympatický Figaro, který směle odhaloval milostné pletky svého šlechtického pána,zdál se nebezpečný feudalnímu vládci, jehož panství bylo již beztoho do základu otřeseno. Ve Vídni se postavil za provedení skladby sám Josef II.; když však byl italský text, na nějž Mozart komponoval svou operu, pojatou jakoitalskou buffu, přeložen do němčiny, bylo dílo zakázáno i zde. - Libretu je předeslán obsáhlý úvod seznamující nejen s historií vzniku opery a s jejím obsahem, ale podávající i hudební rozbor některých jejích částí.

s kódem BREZEN26: 44 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	127
Jazyk:	česky
Překladatel:	Rudolf Vonásek
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Operní libreta. Ř. 2, Operní libreta. Řada II
Vydání:	1. vyd. v SNKLHU
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 1. 2024 9:32
Číslo položky:	737265

O autorech

Wolfgang Amadeus Mozart

Wolfgang Amadeus Mozart byl plodný a vlivný skladatel klasicistní éry, který se narodil 27. ledna 1756 v Salcburku, který je dnes součástí Rakouska. Jeho mimořádný talent se projevoval již od mládí; hudbu začal skládat v pěti letech a vystupoval před evropskými královskými rodinami. Během své kariéry složil Mozart více než 600 děl, včetně symfonií, oper, komorní hudby, klavírních skladeb a koncertů, z nichž mnohé jsou považovány za základní kameny západní klasické hudby.

Více od autora

Pierre Augustin Caron de Beaumarchais

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais byl francouzský dramatik proslulý svými třemi hrami o Figarovi. Za svého života byl také hodinářem, vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi a v neposlední řadě i revolucionářem ve dvou revolucích . Pierre-Augustin Caron se narodil v neurozené rodině pařížského hodináře jako jediný syn mezi pěti dcerami. Rodina jeho otce byla obstojně zámožná, a tak Pierrovo dětství proběhlo šťastně a bezstarostně. Ve třinácti letech byl vzat do učení, aby mohl pokračovat v otcově podniku. Pierre v učení dobře prospíval, někdy mezi léty 1751–1753 dokonce vylepšil hodinový strojek co do přesnosti určování času. O tento vynález se rozhořel spor s dalším hodinářem M. Lepautem, královským hodinářem, který si vynález nárokoval, a spor byl přednesen až před Akademii a rozřešen ve prospěch mladého Carona. Tato aféra z něj udělala svým způsobem celebritu jak mezi pařížskými měšťany, tak u dvora. Král si ho dal předvést a získal i skvělé zakázky, např. vytvořil hodinky připevněné na prsten pro Madame de Pompadour. Caron se při první příležitosti zbavil své živnosti a zařídil si u dvora sinekuru – stal se v roce 1756 jako výborný flétnista a harfeník učitelem hry na harfu dcer Ludvíka XV. K tomuto postu mu pomohla Marie-Madeleine, žena nižšího královského úředníka Francqueta . O rok později její manžel zemřel a vdova se brzy nato – 22. listopadu 1756 – provdala znovu – za Pierre-Augustina Carona. Caron tak získal podstatné jmění a podle vyženěných pozemků le Bois Marchais začal po brzké manželčině smrti užívat jméno Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais. V letech 1759–1760 se spřátelil s M. Pâris-Duverneym, stárnoucím podnikatelem a bankéřem a pod jeho vedením se pustil do spekulací. S Pâris-Duverneyho pomocí získal roku 1760 úřad královského sekretáře. V roce 1763 si zakoupil další úřad a stal se tak ve...

Více od autora