Knihy
Umění a architektura
Film
Federico Fellini
Federico Fellini filmuje

Federico Fellini
Federico Fellini filmuje

1986 | Nakladatelství Tatran

Titul je osobným a umeleckým vyznaním Federica Felliniho, jedného z najvplyvnejších a najuznávanejších filmových režisérov 20. storočia. Felliniho rozprávanie je vtipnou sondou do jeho detstva, dospievania, dospelosti a v neposlednom rade aj do jeho tvorivej práce. Jeho vnútorný svet sa však stáva pútavým nielen pre mi…lovníkov filmového umenia, ale aj pre širšiu čitateľskú verejnosť. Titul je osobným a umeleckým vyznaním Federica Felliniho, jedného z najvplyvnejších a najuznávanejších filmových režisérov 20. storočia. Felliniho rozprávanie je vtipnou sondou do jeho detstva, dospie…vania, dospelosti a v neposlednom rade aj do jeho tvorivej práce. Jeho vnútorný svet sa však stáva pútavým nielen pre milovníkov filmového umenia, ale aj pre širšiu čitateľskú verejnosť.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	178
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Eva Mikulajová
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	27. 4. 2026 14:51
Číslo položky:	1722948

O autorovi

Federico Fellini

Federico Fellini byl italský filmový režisér a scenárista. Je držitelem pěti Oscarů, čtyři získal za nejlepší cizojazyčný film a jednoho za celoživotní dílo . Narodil se jako nejstarší ze tří dětí, otec vyrostl na statku blízko Rimini, kde Federico trávil prázdniny. Po maturitě roku 1938 odešel do Florencie, kde se živil kreslením vtipů a karikatur. Zde také psal Příběhy Gordona Flashe pro časopis 420. Roku 1939 odešel do Říma, kde se zapsal na univerzitu, pracoval jako karikaturista a ilustrátor a příležitostně psal do několika novin. Psal také texty a skeče pro rozhlas a pravidelné sloupky pro humoristický časopis Marc´Aurelio, kde se seznámil s řadou svých pozdějších spolupracovníků. V rozhlase poznal také svoji pozdější ženu Giuliettu Masinu, kterou si v roce 1943 vzal. Po osvobození Říma americkou armádou si s několika přáteli otevřel „Funny Face Shop“, kde kreslil pro americké vojáky karikatury. Po druhé světové válce se věnoval téměř výhradně filmu. Seznámil se s režisérem Robertem Rossellinim, s nímž psal scénář pro film Řím – otevřené město , za nějž byl poprvé nominován na Oscara. Roku 1950, už jako autor 19 scénářů, natočil společně s Albertem Lattuadou svůj první film, Světla variété. Samostatný režijní debut přišel v roce 1952 s filmem Bílý šejk s Albertem Sordim v hlavní roli. O rok později natočil Darmošlapi, v niž hrála i Lída Baarová. Ale úspěch měl až roku 1954 s filmem Silnice , ve kterém hrála Giulietta Masina hlavní ženskou roli. Přes odpor Luchina Viscontiho a jeho přívrženců získal řadu ocenění v Itálii i v zahraničí, například Stříbrného lva za nejlepší režii na festivalu v Benátkách. Po neúspěchu filmu Il bidone natočil s pomocí Piera Paola Pasoliniho snímek Cabiriiny noci, který vzbudil ostrou kritiku, ale měl velký úspěch. Felliniho nejslavnější film je Sladk...

Více od autora