Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Ivan Adamovič
Encyklopedie literatury science fiction

Ivan Adamovič: Encyklopedie literatury science fiction

Ivan Adamovič, Jaroslav Olša
Encyklopedie literatury science fiction

1995 | Nakladatelství AFSF

Encyklopedie, kterou edičně připravili Ondřej Neff a Jaroslav Olša jr. a jež je dílem početného kolektivu znalců a často také autorů tohoto žánru, seznamuje se základy teorie literatury science fiction, se vznikem a vývojem tohoto žánru v různých zemích a oblastech světa, s hlavními motivickými okruhy i s tvůrčími prof…ily významných autorů. Historie science fiction je dokumentována především na vývoji v anglicky a rusky psané literatuře, ovšem v samostatných kapitolách je podán nástin této literatury v evropských národních písemnictvích. V abecedně řazeném slovníku jednotlivých autorů poskytuje encyklopedie nejen přehled díla těchto vybraných autorů, ale také základní charakteristiku a interpretaci významných děl. Kniha je doplněna o kapitolu zabývající se historií hnutí přátel science fiction – tzv. fandomu, dále přehledem cen udílených za nejlepší díla s touto tematikou, zmiňuje se rovněž o průniku science fiction do ostatních uměleckých oblastí, jako je divadlo, film, hudba a výtvarné umění. Obsahuje rovněž výběrovou bibliografii a autorský rejstřík.

První vydání. Encyklopedie, kterou edičně připravili Ondřej Neff a Jaroslav Olša jr. a jež je dílem početného kolektivu znalců a často také autorů tohoto žánru, seznamuje se základy teorie literatury science fictio…n, se vznikem a vývojem tohoto žánru v různých zemích a oblastech světa, s hlavními motivickými okruhy i s tvůrčími profily významných autorů. Historie science fiction je dokumentována především na vývoji v anglicky a rusky psané literatuře, ovšem v samostatných kapitolách je podán nástin této literatury v evropských národních písemnictvích. V abecedně řazeném slovníku jednotlivých autorů poskytuje encyklopedie nejen přehled díla těchto vybraných autorů, ale také základní charakteristiku a interpretaci významných děl. Kniha je doplněna o kapitolu zabývající se historií hnutí přátel science fiction – tzv. fandomu, dále přehledem cen udílených za nejlepší díla s touto tematikou, zmiňuje se rovněž o průniku science fiction do ostatních uměleckých oblastí, jako je divadlo, film, hudba a výtvarné umění. Obsahuje rovněž výběrovou bibliografii a autorský rejstřík.

První vydání.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	555
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085390337
ISBN:	9788085390339
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2026 12:27
Číslo položky:	1913414

O autorech

Ivan Adamovič

Ivan Adamovič je český publicista, novinář, spisovatel a překladatel, zejména science fiction literatury . Vystudoval obor Vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V 90. letech 20. století bylo jeho působení spojeno především se žánrem science fiction. Byl jedním ze zakladatelů sci-fi měsíčníku Ikarie, v němž působil od jeho vzniku v roce 1990 do roku 2007 jako redaktor zahraniční prózy a publicistiky. V roce 1997 přešel v Ikarii na externí úvazek a postupně působil zároveň s prací v Ikarii v těchto médiích: alternativní časopis Živel , měsíčník Quo , internetový deník inZine.cz , Hospodářské noviny , Pražský deník , příloha Pátek Lidových novin , finanční měsíčník Finmag , měsíčník Reader´s Digest a čtrnáctideník TV Max . Nyní pracuje v Deníku N. Přispíval do řady českých i zahraničních časopisů. Pro nakladatelství Najáda v Praze vedl edici Manta. Je držitelem celkem dvanácti Cen Akademie Science fiction, fantasy a hororu , z toho čtyřikrát jako nejlepší SF redaktor, třikrát za nejlepší teoretický text roku, v roce 2005 tuto cenu získal za dlouholetou práci pro žánr science-fiction. Pro různá média píše kritiky literatury, filmu a výtvarného umění, v posledních letech zejména pro Lidové noviny, Hospodářské noviny, deník E15, server Aktuálně.cz a měsíčník Bel Mondo. Byl hostem v řadě televizních diskusních pořadů . Na Fakultě sociálních věd UK vyučoval vlastní volitelný předmět Úvod do populární kultury. Byl spolukurátorem výstavy Planeta Eden: Svět zítřka v socialistickém Československu, která se uskutečnila v roce 2010 v Domě umění města Brna a v pražské galerii DOX . Je rozvedený, se současnou partnerkou má syny Medarda a Leoše a dceru Rosu. Od září 2012 v...

Více od autora

Jaroslav Olša

Jaroslav Olša je český orientalista a překladatel, který se před listopadem 1989 živil jako zpěvák ve svobodném povolání. V 90. letech pak vstoupil do diplomatických služeb a působil jako velvyslanec v Indonésii a generální konzul v pákistánském Karáčí. Je také autorem prací o zemích jihovýchodní Asie, zejména o Indonésii. Jeho syn, Jaroslav Olša, jr., je rovněž orientalista a kariérní diplomat. Napsal práce věnované Asii a Africe, ale také se zabývá science fiction. Narodil se těsně před 2. světovou válkou v rodině učitele Františka Olši a Ludmily Olšové, roz. Čáslavské . František Olša se po konci války zapojil do komunální politiky , za což byl po komunistickém puči v únoru 1948 vyhozen z práce a internován v Táboře nucených prací v Lešanech. To mělo negativní vliv i na budoucnost jeho syna: nebylo mu dovoleno jít ani na středoškolská studia na základě tehdejšího výnosu, podle nějž „děti z rodin nepřátel vlasti nesmějí studovat“ a byl nucen vyučit se soustružníkem v ČKD Sokolovo. V 50. letech proto Jaroslav Olša pracoval jako dělník v různých továrnách a na stavbě . Souběžně si udělal maturitu na večerní Střední škole pro pracující, protože z denního studia, kam se posléze dostal, byl hned v prvním ročníku z důvodů antikomunistických aktivit jeho otce vyloučen. Starší bratr František Olša, velmi nadaný malíř, byl rovněž pronásledován a skončil jako dělník v příbramských uranových dolech. Když Jaroslav Olša odmaturoval, objevila se šance být přijat na nově otevřenou Vysokou školu pedagogickou , kam ho závodní výbor Pragovky, kde tehdy pracoval, doporučil. Po třech semestrech ale bylo toto doporučení staženo na základě intervence tzv. uličního výboru z místa bydliště a Olša byl okamžitě ze studia vyloučen. Hlavním argumentem bylo, že si vybral studium ruštiny, aby „mohl ještě více hanobit Sovětský svaz.“ (s...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…