Knihy
Technika a technologie
Řemesla a ostatní technika
Rudolf Jirkovský
Dvacáté století 4 - Století techniky

Rudolf Jirkovský
Dvacáté století 4 - Století techniky : co dalo lidstvu : výsledky práce lidstva XX. věku - Díl IV

1932 | Nakladatelství Vladimír Orel

Poznámky o literárních formách na Západě. Autor se zamýšlí nad některými zjevy západní literatury, které nejvíce poutají pozornost čtenářů a které jsou charakteristické pro XX. století . Snaží se postihnout historické kořeny této literatury, její ideologii, a pak i formální důsledky, které vyplývají z jejího začlenění …do historického procesu. Ve svých rozborech, které jsou psány svěží esejistickou formou, stále přihlíží k rozpornému postavení těchto spisovatelů, nechce je idealizovat, ale také nepodceňuje jejich význam. Přitom se zabývá otázkami tak závažnými, jako je vztah této literatury k válce, problém potlačení autorské iniciativy v ději, otázka podtextu, vztah syžetových a nesyžetových složek, otázka novosti atd. Autor vychází z literárních děl, která jsou u nás běžně čtena, takže jeho kniha - dík též přístupné formě, jíž je psána - bude mít význam nejen pro odborníka, který se zabývá světovou literaturou XX. století, ale pomůže ověřit zkušenosti i běžnému čtenáři. Poznámky o literárních formách na Západě. Autor se zamýšlí nad některými zjevy západní literatury, které nejvíce poutají pozornost čtenářů a které jsou charakteristické pro XX. století . Snaží se post…ihnout historické kořeny této literatury, její ideologii, a pak i formální důsledky, které vyplývají z jejího začlenění do historického procesu. Ve svých rozborech, které jsou psány svěží esejistickou formou, stále přihlíží k rozpornému postavení těchto spisovatelů, nechce je idealizovat, ale také nepodceňuje jejich význam. Přitom se zabývá otázkami tak závažnými, jako je vztah této literatury k válce, problém potlačení autorské iniciativy v ději, otázka podtextu, vztah syžetových a nesyžetových složek, otázka novosti atd. Autor vychází z literárních děl, která jsou u nás běžně čtena, takže jeho kniha - dík též přístupné formě, jíž je psána - bude mít význam nejen pro odborníka, který se zabývá světovou literaturou XX. století, ale pomůže ověřit zkušenosti i běžnému čtenáři.

Součástí souboru:

Dvacáté století (8 svazků)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	594 , 17 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2024 15:55
Číslo položky:	842337

O autorovi

Rudolf Jirkovský

Český analytický a jaderný chemik . Profesor Vysoké školy báňské, autor řady vysokoškolských učebnic a odborných publikací, popularizátor chemie, spoluobjevitel minerálu Slavíkit. Dne 29. března 1902 se v Pavlíkově narodil ve statku, jehož zbylá část stojí za Kampeličkou, manželům Jirkovským jako jejich druhé dítě, syn Rudolf. Po vychození obecné školy v Pavlíkově začal v roce 1915 navštěvovat státní reálku v Rakovníku, kterou v roce 1921 absolvoval s vyznamenáním. Od raného mládí projevoval živý zájem o přírodu, a tak mu rodiče umožnili po maturitě zahájit vysokoškolské studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde se zaměřil především na přednášky z chemie, mineralogie a geologie. Svá vysokoškolská studia uzavřel v roce 1927, kdy byl na Karlově univerzitě promován na doktora přírodních věd. Na Přírodovědecké fakultě získal své první zaměstnání jako asistent na ústavu mineralogie vedeném zakladatelem české geochemie profesorem Slavíkem. V roce 1929 přijal nabídku Vysoké školy báňské v Příbrami a začal působit v jejím chemickém ústavu. Zde vypracoval svoji habilitační práci, kterou obhájil v roce 1931 a stal se tak na této škole docentem anorganické a analytické chemie a prubéřství. V roce 1935 byl ustanoven i docentem hornické chemie. Předmětem jeho vysokoškolských přednášek a hlavním vědeckým zájmem byla především chemická analýza v hornictví a hutnictví, zejména pak uplatnění radiochemických metod v této oblasti. Po uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939 získal docent Jirkovský místo na příbramském gymnáziu, kde až do konce války vyučoval chemii a přírodopis. Když v roce 1945 zahájily české vysoké školy znovu svou činnost, byla Vysoká škola báňská rozhodnutím vlády přemístěna z Příbrami do Ostravy. Docent Jirkovský byl jmenován jejím mimořádným a brzy nato řádným profesorem. Byl ustanoven vedoucím ústavu analytické chemie, později zastával funkci proděkana a děkana hutnické...

Více od autora