Knihy
Historie
Evropská historie
Lubomír Emil Havlík
Dukljanská kronika a Dalmatská legenda

Lubomír Emil Havlík
Dukljanská kronika a Dalmatská legenda

1976 | Nakladatelství Academia

Po úvodním přehledu o problematice geneze Dukljanské kroniky, známé většinou jako Ljetopis popa Dukljanina, se studie zabývá rozborem VIII.-X. kapitoly této jihoslovanské kroniky 12. století. Uvedené kapitoly obsahují vylíčení činnosti Konstantina Filosofa, zprávy o dalmatských poměrech a historii krále Svetopeleka, uk…azující na souvislosti s moravským prostředím 9. století. Po úvodním přehledu o problematice geneze Dukljanské kroniky, známé většinou jako Ljetopis popa Dukljanina, se studie zabývá rozborem VIII.-X. kapitoly této jihoslovanské kroniky 12. století. Uvedené …kapitoly obsahují vylíčení činnosti Konstantina Filosofa, zprávy o dalmatských poměrech a historii krále Svetopeleka, ukazující na souvislosti s moravským prostředím 9. století.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky na obálce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky na obálce
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	92
Jazyk:	česky , latinsky , SLA slovansky
Edice:	86. svazek ed. 86. svazek ed. Rozpravy Československé akademie věd. Řada společenských věd
Vydání:	1. vyd..
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2026 8:15
Číslo položky:	1573099

O autorovi

Lubomír Emil Havlík

Lubomír Emil Vilém Havlík byl moravský historik, medievalista, vědecký pracovník, badatel a odborník především na středověké dějiny a Velkomoravskou říši. Aktivně se angažoval ve věci restituce moravské samosprávy. Narodil se ve Znojmě 30. srpna 1925 a středoškolská studia zahájil na tamním reálném gymnáziu, po okupaci je dokončoval v Kroměříži. Pracoval jako totálně nasazený při kopání zákopů pro Wehrmacht. Po osvobození složil maturitu a zapsal se na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity na obory: historie, prehistorie, angličtina a filozofie. Vysokoškolská studia dokončil v roce 1950, následující rok pracoval jako středoškolský profesor. Kvůli své demokratické orientaci a členství v národně socialistické straně musel opustit fakultu a později i zaměstnání ve školství. Následující roky pracoval v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Od roku 1956 byl aspirantem a později vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu Československé akademie věd, jeho pobočky v Brně. V roce 1968 byl zakládajícím členem Svazu vědeckých pracovníků, zrušeném v roce 1969. V letech 1963-1985 externě přednášel na UJEP v Brně dějiny slovanských národů ve středověku a dějiny Byzance. Habilitovat se mohl až v roce 1978 , doktorát z historických věd získal až v roce 1987. Mezi jeho nejvýznamnější počiny lze řadit edici historických pramenů souvisejících s dějinami Velké Moravy Magnae Moraviae Fontes Historici, které byl nejen iniciátorem a hlavním redaktorem, ale podílel se na ní též autorsky. Od roku 1990 byl vědeckým pracovníkem Ústavu dějin střední a východní Evropy. Podílel se autorsky na tvorbě výstavy Velká Morava , která byla instalována v mnoha evropských městech. Dále působil mimo jiné jako spolupracovník Čs. rozhlasu a Čs. televize, člen Čsl.-jugoslávské historické komise, Čsl. národního balkanistického komitétu, Čsl. národního byzantologického komitétu, Čsl. archeol. společnosti, Associ...

Více od autora