Jiří Mahen
Drobná próza : Rybářská knížka, Hercegovina, Vzpomínky - I

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Spisovatel, který svým básnickým a dramatickým dílem bojoval proti měšťáctví v prvních dvaceti letech tohoto století, vyjadřuje ve třech knihách drobných próz svůj intimní vztah k přírodě. V "Rybářské knížce" píše nejen o své zálibě v rybaření a o jeho odborné stránce, ale i o poesii jezer, tůní, řek, okolních lesů, lu…k a hor, kterou měšťácký utilitarismus přehlíží. - "Hercegovina" je soubor autorových vzpomínek z cesty, na níž ho zajímaly ne tolik turistické atrakce, jako hrdý a dobrosrdečný hercegovský lid, jeho společenské rozpory, jeho vzbouřenci a revolucionáři. - "Vzpomínky" jsou cyklem Mahenových črt z přírody rodného Čáslavska, severních Čech a moravského Slovenska. Proti útočnému tónu prvních dvou próz je zde spisovatelův postoj spíše zjihlý, zcela se ponořující do vzpomínek na dětství a mládí. Spisovatel, který svým básnickým a dramatickým dílem bojoval proti měšťáctví v prvních dvaceti letech tohoto století, vyjadřuje ve třech knihách drobných próz svůj intimní vztah k přírodě. V "Rybářské… knížce" píše nejen o své zálibě v rybaření a o jeho odborné stránce, ale i o poesii jezer, tůní, řek, okolních lesů, luk a hor, kterou měšťácký utilitarismus přehlíží. - "Hercegovina" je soubor autorových vzpomínek z cesty, na níž ho zajímaly ne tolik turistické atrakce, jako hrdý a dobrosrdečný hercegovský lid, jeho společenské rozpory, jeho vzbouřenci a revolucionáři. - "Vzpomínky" jsou cyklem Mahenových črt z přírody rodného Čáslavska, severních Čech a moravského Slovenska. Proti útočnému tónu prvních dvou próz je zde spisovatelův postoj spíše zjihlý, zcela se ponořující do vzpomínek na dětství a mládí.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
Editor:	Josef Hrabák
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Dílo Jiřího Mahena
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2024 18:26
Číslo položky:	785989

O autorovi

Jiří Mahen

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura , byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura. Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem. Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové. Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura. V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově. Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života. V letech 1909–1919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 1918–1920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna. Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou . Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník. O svém manželství napsala vzpomínkovou k...

Více od autora