Albert Pražák, Miroslav Tyrš
Dr. Miroslav Tyrš PODPIS A DEDIKACE ALBERT PRAŽÁK : osvobozenský smysl jeho díla

1946 | Nakladatelství V. Neubert

Je to obraz Tyršova života a práce ve zkratce, úhrnné dějiny jeho díla, v dalším průběhu vyvrcholené Josef Scheinerem a Jindrou Vaníčkem a přesvědčivý důkaz, že Sokolstvo je skutečným národním vojskem a přispělo k našemu prvnímu i druhému osvobození. Tyršův duch sokolský i jeho odkaz jsou jedním z pilířů našeho novodob…ého života. K. Neubert

Původní přednáška dra. Alberta Pražáka z r. 1931 poválečně rozšířená s bohatou fotografickou přílohou Je to obraz Tyršova života a práce ve zkratce, úhrnné dějiny jeho díla, v dalším průběhu vyvrcholené Josef Scheinerem a Jindrou Vaníčkem a přesvědčivý důkaz, že Sokolstvo je skutečným národním vojskem… a přispělo k našemu prvnímu i druhému osvobození. Tyršův duch sokolský i jeho odkaz jsou jedním z pilířů našeho novodobého života. K. Neubert

Původní přednáška dra. Alberta Pražáka z r. 1931 poválečně rozšířená s bohatou fotografickou přílohou

Vyberte kus

Stav

Dobrý

obálka v zadní části výrazně natržená, dedikace a podpis autora

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý obálka v zadní části výrazně natržená, dedikace a podpis autora	Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč
Stav Dobrý chybí obálka, lehce zapáchá, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	96 s., [78] s. fot. příl
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Ke kořenům
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 5. 2024 15:22
Číslo položky:	849103

O autorech

Albert Pražák

Albert Pražák byl český literární historik. Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, v této společnosti působil jako generální sekretář. V květnu 1945 byl předsedou České národní rady. Po návratu presidenta Beneše do Československa 16. května 1945 se navrátil k pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově. Do důchodu odešel v roce 1951. V padesátých letech se ocitl v nemilosti a byl znovu oceněn až po smrti, v roce 1966. Albert Pražák byl dvakrát ženatý. S první manželkou Marií, rozenou Pexovou měl syna Přemysla a Jiřího. Jeho druhou manželkou byla od roku 1919 filoložka dr. Klára Pražáková, rozená Fuxová. Třetím dítětem byla Hana Drábková.

Více od autora

Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik a univerzitní pedagog. Podílel se na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola, a je autorem českého tělocvičného názvosloví. Narodil se v sudetoněmecké rodině lázeňského a panského lékaře MUDr. Jana Vincence Tirsche na děčínském zámku. Jeho dědeček z otcovy strany – zedník Karel Tirsch – pocházel z Krbice , německojazyčné, dnes již zaniklé obce. Matka Vincencie Tirschová, rozená Kirschbaumová, i otec pocházeli z Čech, ale mluvili německy. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky, protože v roce 1836 se otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Matka se synem se uchýlila k příbuzným do Kropáčovy Vrutice na Mladoboleslavsku, ale v roce 1838 zde zemřela. Od šesti let byl vychováván v české vlastenecké rodině strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici, později ve Stránově. V roce 1841 se přestěhoval do Prahy ke strýci Antonínu Kirschbaumovi a začal studovat. Zprvu na dvoutřídní triviální škole u Maltézů, pokračoval na malostranském gymnáziu. Zde se začal zajímat o studium antické kultury. Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra. Mladého Tyrše, tehdy šestnáctiletého, velice ovlivnila jednak revoluce v roce 1848, jednak humanitní studijní orientace, a proto se rozhodl přestoupit na tehdy nejlepší střední školu klasického zaměření, na akademické gymnázium, které bylo mimo jiné i díky svým prefektům orientováno vlastenecky. Po absolutoriu školy Tyrš odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Práva jej nebavila, a proto přestoupil na filozofickou fak...

Více od autora