Franz Kafka
Dopisy Felici : (výběr z listů)

1991 | Nakladatelství TV Spektrum

Felice byla velice zdatná, praktická, řádná, duševně nepříliš komplikovaná žena středostavovského vkusu, bez valného smyslu pro umění a literaturu. Její povahové vlastnosti budily u Kafky na jedné straně obdiv, na druhé jejich vztah postupem času komplikovaly. Nebyla pro Kafku v složitém zápase o manželství rovnocenným… partnerem. Často nechápala složitý boj, který Kafka vedl sám se sebou. Blížící se nutnost rozhodnutí u něho neustále vyhrocovala zápas protichůdných a vzájemně se popírajících sil. Touha po společenství a potřeba samoty, úsilí o uzavření sňatku a nechuť k soužití a tělesnému styku, přání založit rodinu a nezbytnost "klášterního" způsobu života, nutnost zaměstnání a bytostná potřeba psaní tvořily uzavřený kruh, z něhož nebylo úniku. Tento zničující mechanismus nezadržitelně fungoval ve všech krizových situacích jeho života.
Uprostřed světové války se Felice přiklonila k sionismu. Ve volném čase dávala své schopnosti jako "pomocnice" do služeb Židovského lidového domu, berlínského centra sociální a osvětové péče o židovské obyvatelstvo z východu, jež se v té době staralo hlavně o děti uprchlíků před postupujícími Rusy. Působila u nich jako učitelka a Kafka ji v této činnosti podporoval.
Jejich vztah vrcholil po úporném zápase dvojím zasnoubením , které bylo vždy vzápětí zrušeno. Za půl druhého roku po definitivním rozchodu s Kafkou, k němuž přispěla i Kafkova tehdy propuknuvší nemoc, se Felice vdala za berlínského obchodníka Marasse. Měla s ním dvě děti, nejprve žili v Berlíně, pak pět let ve Švýcarsku a od r. 1936 ve Spojených státech. Pět let před smrtí dala Felice Kafkovy dopisy spolu s jeho dopisy své přítelkyni Grete Blochové k dispozici newyorskému Schockenovu nakladatelství. Jejich vydání v šedesátých letech bylo literární událostí, podobně jako v padesátých letech vydání Kafkových dopisů Mileně Jesenské. Felice byla velice zdatná, praktická, řádná, duševně nepříliš komplikovaná žena středostavovského vkusu, bez valného smyslu pro umění a literaturu. Její povahové vlastnosti budily u Kafky na jedné str…aně obdiv, na druhé jejich vztah postupem času komplikovaly. Nebyla pro Kafku v složitém zápase o manželství rovnocenným partnerem. Často nechápala složitý boj, který Kafka vedl sám se sebou. Blížící se nutnost rozhodnutí u něho neustále vyhrocovala zápas protichůdných a vzájemně se popírajících sil. Touha po společenství a potřeba samoty, úsilí o uzavření sňatku a nechuť k soužití a tělesnému styku, přání založit rodinu a nezbytnost "klášterního" způsobu života, nutnost zaměstnání a bytostná potřeba psaní tvořily uzavřený kruh, z něhož nebylo úniku. Tento zničující mechanismus nezadržitelně fungoval ve všech krizových situacích jeho života.
Uprostřed světové války se Felice přiklonila k sionismu. Ve volném čase dávala své schopnosti jako "pomocnice" do služeb Židovského lidového domu, berlínského centra sociální a osvětové péče o židovské obyvatelstvo z východu, jež se v té době staralo hlavně o děti uprchlíků před postupujícími Rusy. Působila u nich jako učitelka a Kafka ji v této činnosti podporoval.
Jejich vztah vrcholil po úporném zápase dvojím zasnoubením , které bylo vždy vzápětí zrušeno. Za půl druhého roku po definitivním rozchodu s Kafkou, k němuž přispěla i Kafkova tehdy propuknuvší nemoc, se Felice vdala za berlínského obchodníka Marasse. Měla s ním dvě děti, nejprve žili v Berlíně, pak pět let ve Švýcarsku a od r. 1936 ve Spojených státech. Pět let před smrtí dala Felice Kafkovy dopisy spolu s jeho dopisy své přítelkyni Grete Blochové k dispozici newyorskému Schockenovu nakladatelství. Jejich vydání v šedesátých letech bylo literární událostí, podobně jako v padesátých letech vydání Kafkových dopisů Mileně Jesenské.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	157
Jazyk:	česky
ISBN10:	808533402X
ISBN:	9788085334029
Ilustrátor:	Pavel Roučka
Vydání:	V češtině 1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 6. 2023 10:6
Číslo položky:	571439

O autorovi

Franz Kafka

Franz Kafka ; židovským jménem Anšel , byl pražský německy píšící spisovatel. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, byl členem Pražského kruhu. Napsal tři romány Amerika, Proces, Zámek a řadu povídek a novel . Podle něj vzniklo přídavné jméno kafkovský, jež existuje také v mnoha dalších světových jazycích a je typické pro situace obsažené v kafkových románech. Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil. Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou. Oskaru Pollakovi v dopise v roce 1902 napsal: „Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo – . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout.“ Franz Kafka se narodil na Starém Městě pražském jako nejstarší syn židovského velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové . Spisovatelův rodný dům zvaný U věže , který stál na rohu dnešních ulic Maiselovy a U radnice, později vyhořel. Na jeho místě vyrostl v roce 1902 rohový činžovní dům částečně inspirovaný původní podobou domu, jehož součástí je též dochovaný portál vyhořelé budovy. Na fasádě je pro upomínku připevněna pamětní busta od sochaře Karla Hladíka z roku 1966. K osobě Kafky odkazuje i současný název přilehlého náměstí Franze Kafky. Otec Hermann Kafka pocházel z českojazyčného prostředí jihočeského Oseka u Strakonic. Už jako dítě musel pomáhat s výdělkem. Po vesnicích okolo rodné obce prodával sponky, mašličky a spínací špendlíky. Chodil bos a omrzly mu nohy. Vypracoval se z podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a továrničky na az...

Více od autora