Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Politologie
Tomáš Garrigue Masaryk
Dokumenty o protilidové a protinárodní politice...

Tomáš Garrigue Masaryk
Dokumenty o protilidové a protinárodní politice T.G. Masaryka

1953 | Nakladatelství Orbis

Ve sborníku jsou otištěny písemné doklady, úřední i soukromé záznamy i dopisy, které byly nalezeny v tajném archivu prezidentské kanceláře T.G. Masaryka a v jeho soukromém archivu, a které byly v úseku let 1918-1920 doplněny materiály z Vojenského historického ústavu. Soubor materiálu je závažným, ba otřásajícím svědec…tvím, které vrhá prudké světlo na předmnichovskou kapitalistickou republiku a definitivně rozbíjí lživé buržoazní legendy, stejně jako některé naivní iluze o T.G. Masarykovi jako o "nadstranickém filozofu a státníkovi", "osvoboditeli národa", "příteli dělnictva a pracujícího lidu" a pod. Dokumenty usvědčují naopak Masaryka z vědomého přisluhovačství americkému, anglickému a francouzskému imperialismu, odhalují ho jako vedoucího exponenta velkokapitalistů, jako hlavu vykořisťovatelských a fašistických sil v předmnichovské republice, jako válečného štváče a organizátora protisovětských a protikomunistických tažení. Ve sborníku jsou otištěny písemné doklady, úřední i soukromé záznamy i dopisy, které byly nalezeny v tajném archivu prezidentské kanceláře T.G. Masaryka a v jeho soukromém archivu, a které byly v úsek…u let 1918-1920 doplněny materiály z Vojenského historického ústavu. Soubor materiálu je závažným, ba otřásajícím svědectvím, které vrhá prudké světlo na předmnichovskou kapitalistickou republiku a definitivně rozbíjí lživé buržoazní legendy, stejně jako některé naivní iluze o T.G. Masarykovi jako o "nadstranickém filozofu a státníkovi", "osvoboditeli národa", "příteli dělnictva a pracujícího lidu" a pod. Dokumenty usvědčují naopak Masaryka z vědomého přisluhovačství americkému, anglickému a francouzskému imperialismu, odhalují ho jako vedoucího exponenta velkokapitalistů, jako hlavu vykořisťovatelských a fašistických sil v předmnichovské republice, jako válečného štváče a organizátora protisovětských a protikomunistických tažení.

Stav

Mírně opotřebená

desky se částečně odlepují od knižního bloku, odřené desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlé desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	269 s., 54 s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihovna dokumentů o předmnichovské kapitalistické republice
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 1. 2024 8:21
Číslo položky:	729141

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora