Knihy
Poezie
Česká poezie
Antonín Sova
Dobrodružství odvahy

Antonín Sova
Dobrodružství odvahy : Verše z let 1904-1906

1951 | Nakladatelství Melantrich

Julius Fučík označil verše Antonína Sovy z poč. tohoto století za živnou půdu, z níž naše socialistická poesie vyrostla. V těchto verších zaujímá místo zajisté nejvýznamnější sbírka, "Dobrodružství odvahy", poprvé vyšlá r. 1906. Je třeba si uvědomit, že doba, kdy básně vznikaly, je dobou řadících se šiků dělnické třídy…, dobou bouřlivého roku 1905. Básník zpívá ve svých verších "píseň nenávisti starému světu a proti těm, kteří ve jménu svého bohatství znemravňovali tehdejší život, kteří kořistili z práce druhých, kteří byli otrokáři svým bratřím. Zpívá však také píseň radosti nad rostoucí silou těch, kteří ještě včera byli ušlápnutým davem, bezprávným, a kteří se dnes šikují k rozhodnému zápasu, zpívá i píseň krásy o novém světě, který po jejich boji vyroste a rozkvete". Julius Fučík označil verše Antonína Sovy z poč. tohoto století za živnou půdu, z níž naše socialistická poesie vyrostla. V těchto verších zaujímá místo zajisté nejvýznamnější sbírka, "Dobrodružství od…vahy", poprvé vyšlá r. 1906. Je třeba si uvědomit, že doba, kdy básně vznikaly, je dobou řadících se šiků dělnické třídy, dobou bouřlivého roku 1905. Básník zpívá ve svých verších "píseň nenávisti starému světu a proti těm, kteří ve jménu svého bohatství znemravňovali tehdejší život, kteří kořistili z práce druhých, kteří byli otrokáři svým bratřím. Zpívá však také píseň radosti nad rostoucí silou těch, kteří ještě včera byli ušlápnutým davem, bezprávným, a kteří se dnes šikují k rozhodnému zápasu, zpívá i píseň krásy o novém světě, který po jejich boji vyroste a rozkvete".

s kódem POETLE: 48 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	132, [6]
Jazyk:	česky
Vydání:	Národní knihovna (66.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 3. 2022 10:34
Číslo položky:	292571

O autorovi

Antonín Sova

Antonín Sova byl český básník a 1. ředitel Městské knihovny v Praze. Jeho otec Jan Sova byl venkovským učitelem a regenschorim. Od roku 1855 učil v jihočeském Pacově, který dnes leží v kraji Vysočina. Zde se také 26. února 1864 na místním zámku narodil Antonín Sova. Roku 1866 se rodina přestěhovala do blízkého Lukavce. Otec byl prvním básníkovým učitelem i v oblasti umění, zejména hudby. Citově však byl Sova vázán více k matce Josefě, rozené Skalické. Její smrt roku 1878 a otcův nový sňatek patřily k intenzivním zážitkům, jež se později objevily v několika spisovatelových dílech. Záznam o sňatku je zaznamenán v matriční knize v SOA Třeboň na této adrese https://digi.ceskearchivy.cz/6232/25/1846/1141/53/0 Velký význam pro Sovovo básnické zrání mělo lukavecké přátelství se sestrami básníka Jaroslava Vrchlického, které mu přiblížily poezii lumírovců. Gymnázium Sova studoval nejprve v Pelhřimově, Táboře a od roku 1880 v Písku, kde v polovině 80. let maturoval. První básnické příspěvky otiskl ještě za středoškolských studií pod pseudonymem Ilja Georgov a Valburga Turková. Po maturitě odešel do Prahy studovat práva, ale zanedlouho musel pro nedostatek finančních prostředků studií zanechat a vrátit se domů. S pomocí básníka Adolfa Heyduka, s nímž se seznámil v Písku, a Jaroslava Vrchlického se roku 1886 uchytil v Ottově slovníku naučném a o rok později nastoupil místo písaře-protokolisty ve zdravotním referátu pražského magistrátu. Aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. Roku 1892 navštívil Itálii. Roku 1895 podepsal kolektivní vystoupení spisovatelů a publicistů manifest České moderny. V letech 1898–1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. V této funkci byl vyslán roku 1901 na exkurzi do knihoven v Německu a Belgii. Těžká, bolestná choroba , která se u Sovy projevila již před světovou válkou, mu nakonec znemožnila volný po...

Více od autora