Adolf Zábranský
Do kola : říkadla o zvířátkách

1951 | Státní nakladatelství dětské knihy

České písničky a říkadla, doprovázené text přímo dokreslujícími četnými obrázky Zábranského, zachycují našim dětem svět nejrůznějších zvířátek - od známých veršů "vařila myška kašičku" šneku, šneku, vystrč růžky","běží liška k Táboru", "zajíc seče otavu", "spadla moucha do capoucha" k mnohým jiným méně známým, ve který…ch vystupují jako hrdinové a hrdinky koťaťa, slepice, husy, kozy, jelen a vlk, liška s ježkem a další a další. - Pro děti do 6let. České písničky a říkadla, doprovázené text přímo dokreslujícími četnými obrázky Zábranského, zachycují našim dětem svět nejrůznějších zvířátek - od známých veršů "vařila myška kašičku" šneku, šneku, v…ystrč růžky","běží liška k Táboru", "zajíc seče otavu", "spadla moucha do capoucha" k mnohým jiným méně známým, ve kterých vystupují jako hrdinové a hrdinky koťaťa, slepice, husy, kozy, jelen a vlk, liška s ježkem a další a další. - Pro děti do 6let.

Stav

Mírně opotřebená

vazba u předsádky prasklá, zašlé desky

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba u předsádky prasklá, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	81 nečíslovaných
Jazyk:	česky
Edice:	Knižnice pro nejmenší
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 4. 2026 10:51
Číslo položky:	1695399

O autorovi

Adolf Zábranský

Adolf Zábranský byl český malíř, grafik a ilustrátor, představitel českého socialistického realismu. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Františka Kysely a na Akademii výtvarných umění v Praze u Willi Nowaka. Stal se členem SVU Mánes a Svazu československých výtvarných umělců. Byl autorem monumentálních děl z období socialistického realismu v 50. letech, především sgrafit Hrzánského paláce v Praze na Hradčanech s tématem "Se Sovětským svazem na věčné časy" a Ledeburských zahrad s tématem "Na paměť osvobození". Kromě toho se stal čelným tvůrcem politických plakátů, věnovaných "revolučním událostem, revolučním jubileím, svátkům, spartakiádě, apod". Část z jeho výzdoby budov byla v 90. letech odstraněna. Zábranský patřil po srpnové okupaci 1968 k předním normalizátorům. V letech 1970-1972 byl předsedou výtvarné rady ministra kultury a členem přípravného výboru normalizačního SČVU, od roku 1977 členem UV SČVU. Již roku 1971 obdržel titul Národní umělec a až do své smrti patřil k protežovaným výtvarníkům. Jeho monumentální cyklus Revoluční tradice našeho lidu, jímž se více méně otevřeně hlásí ke své původní přísné estetice padesátých let, představuje onen oficiální obraz dějinné teleologie, jež od husitství přes selské bouře a prvorepublikové dělnické stávky nalézá své nutné vyústění ve vítězství pracujícího lidu pod vedením Komunistické strany Československa v „Únoru 1948“ . Dominantním principem tu je naprostá jasnost politického sdělení - od gest postav, transparentů až k rudým praporům a rudé dělnické krvi. Zábranský zamýšlel celý cyklus pro nově budovaný Palác kultury a když se ukázalo, že při výtvarné výzdobě se s "revolučními tradicemi" nepočítá, předělal celý cyklus uhlem a pastelem na kartony jako předlohu ke tkaným tapiseriím. Přestože Revoluční tradice mohly jen těžko dostát lépe „leninskému pr...

Více od autora