Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Ivan Dubský
Diskurs na téma jedné Klímovy věty a jiné eseje...

Ivan Dubský
Diskurs na téma jedné Klímovy věty a jiné eseje

1991 | Nakladatelství Pražská imaginace

Šest filozofických a uměnovědných textů z pera současného českého filosofa. Šest filozofických a uměnovědných textů z pera současného českého filosofa.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	129
Jazyk:	česky
ISBN10:	807110034X
ISBN:	9788071100348
Edice:	122. svazek ed. 122. svazek ed. Pražská imaginace
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 3. 2026 10:34
Číslo položky:	1679944

O autorovi

Ivan Dubský

Po maturitě na reálném gymnáziu v Chrudimi vystudoval filozofii a sociologii na FF UK. V r. 1951 získal doktorát filozofie na základě dizertace o Marxově kritice pojmu práce u Hegela a v anglické klasické ekonomii. V l. 1952–53 byl asistentem dějin filozofie na VŠPHV v Praze . V r. 1953 přešel do Kabinetu pro filozofii ČSAV , kde pracoval nejprve v oddělení dějin české filozofie , později v oddělení soudobé západní filozofie. Účastnil se XII. mezinárodního filozofického kongresu v Benátkách a několika dalších kongresů a kolokvií. V r. 1967 externě přednášel na FF UK o problémech filozofické antropologie a vedl seminář o Heideggerovi. V l. 1965–66 a 1968–69 měl stipendium Alexander von Humboldt-Stiftung v Husserlově archivu v Kolíně n. R. a ve Freiburku u L. Landgrebeho a E. Finka. V době tzv. normalizace mu byl nejdříve zrušen pracovní poměr, pak byl přijat zpět do FÚ ČSAV na krátkodobé smlouvy a v r. 1974 definitivně propuštěn. V l. 1975–89 byl v invalidním důchodu, po rehabilitaci se vrátil do FÚ ČSAV. Patří k signatářům Charty 77. Z moderní české filozofie se věnoval hlavně J. Patočkovi a L. Klímovi. Zkoumáním fenoménu odcizení, jehož validita přesahuje 19. století , a jemu blízkého zážitku absurdity, jakožto opisu celkové situace člověka v moderním světě , prostupují motivy hegelovsko-marxovské s motivy z Heideggerova Dopisu o humanismu a D. dospívá k náhledu, že kořeny odcizení se nalézají v bezdomovosti moderního člověka. Zkušeností odcizení se otevírá radikální tázání po člověku, po jeho bytnosti. K myšlenkovému obratu D. dochází studiem Heideggerova díla a Patočkovy fenomenologie přirozeného světa a tak v pojednáních z poloviny 60. let se ukazuje, že antropologické hledisko není dostatečným základem p...

Více od autora