Karel Marysko
Dílo Karla Maryska : (básně z let 1959 až 1962) - Sv. 3

Karel Marysko

Karel Marysko byl český spisovatel a hudebník. Jeho otec byl houslistou orchestru Záhřebské opery, takže dětství strávil v Chorvatsku. Později otec získal post kapelníka v Nymburku, kde Marysko poznal mladého Bohumila Hrabala, s nímž ho pak pojilo celoživotní přátelství. V letech 1929–1936 studoval pražskou konzervatoř, obor violoncello a klavír. V letech 1940–1943 působil jako učitel na hudební škole v Čáslavi. V období 1939–1946 se vrátil na konzervatoř a vystudoval violoncello u profesora Ladislava Zelenky. Za války působil jako cellista v orchestru Národního divadla, na konci války byl totálně nasazen v továrně na léky. Hudbu učil na Kubě a v Norsku , tam hrál rovněž v Městském orchestru ve Stavangeru. Po návratu z Norska šel do důchodu, dále však hrál v orchestru Smetanova divadla v Praze, v promenádním orchestru ve Františkových Lázních a v pražském motolském a nymburském krematoriu. Během studií v Nymburku se spolu s Hrabalem přihlásili k surrealismu a posléze založili vlastní směr, který nazvali neopoetismus. Maryskovy básně z tohoto období vyšly roku 1970 pod názvem Poetický zápisník, což je jediná kniha, která mu za života vyšla oficiálně. Verše psal ale i později, nazýval je „veršelíny“. Ty vyšly až v letech devadesátých a zejména pak v sebraných spisech, které uspořádalo nakladatelství Pražská imaginace ve 12 svazcích. Obsahují krom poezie i prózy ve stylu neorealismu, detektivní příběhy, parafráze operních libret a velmi rozsáhlou korespondenci s Bohumilem Hrabalem. NK ČR uvádí tato díla Karla Marysky: