Knihy
Historie
Světová historie
Jaroslav Vrchlický
Devatenácté století slovem i obrazem - díl I. s...

Jaroslav Vrchlický: Devatenácté století slovem i obrazem - díl I. svazek druhý

Jaroslav Vrchlický, F. V Krejčí, Bohumil Bauše, František Mašek, František Xaver Harlas, Josef Jakub Toužimský, Karel Jonáš, Jaromír Borecký, Karel Štěpánek, Josef Šedivý, Jan Ladecký, Alois Irmler, Jaroslav Preis, Ondřej Schrutz, Břetislav Šetlík, Josef Klika
Devatenácté století slovem i obrazem - díl I. svazek druhý : dějiny politické a kulturní - Díl I. svazek 2.

1904 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Součástí souboru:

Devatenácté století slovem i obrazem 1904 (4sv., 428 + 460 + 516 + 616)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý vše drží, vazby odřené včetně hran, knižní bloky v krásných stavech, u jednoho svazku prasklý hřbet, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop	~~2 799 Kč~~ 1 999 Kč
Stav Dobrý převazba, polokožená	Skladem pro e-shop	1 799 Kč
Stav Dobrý zachovalý stav, vazby lehce odřené, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop	~~1 999 Kč~~ 1 599 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~799 Kč~~ 649 Kč
Stav Dobrý neautorská dedikace, razítko původních majitelů	Skladem pro e-shop	~~2 199 Kč~~ 439 Kč
Stav Mírně opotřebená desky u II. svazku 2. části se chycené od vlhkosti, zbylé svazky v pěkném stavu	Skladem pro e-shop	~~799 Kč~~ 439 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	polokožená
Počet stran:	Strana 618-1134, xx
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 11. 2023 11:22
Číslo položky:	699338

O autorech

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Jakub Frida , byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Jeho monumentální dílo, obsahující všechny žánry literární tvorby, patří k jednomu z nejbohatších a nejvšestrannějších v české literatuře. Narodil se v domě č. p. 103 v Lounech jako syn Jakuba Fridy a jeho manželky Marie, rozené Kolářové. Asi po roce se rodiče odstěhovali do Slaného a Emil Frida žil do deseti let u svého strýce, faráře Antonína Koláře v Ovčárech u Kolína. Zde navštěvoval první ročníky obecné školy , do hlavní školy chodil krátce v Kolíně v letech 1861–1862. Na Gymnáziu ve Slaném studoval od roku 1862. Tam byl jeho spolužákem Václav Beneš Třebízský, dále v Praze a v roce 1872 maturoval v Klatovech. Verše začal psát už během studií. Pseudonym Jaroslav Vrchlický si zvolil na návrh spolužáka z klatovského gymnázia Josefa Thomayera. Jako studenti na jaře navštívili rozkvetlé údolí řeky Vrchlice u Kutné Hory a Vrchlický byl unesen nádhernou jarní scenérií. Tento pseudonym dříve používal kutnohorský básník Josef Jelínek Vrchlický . V údolí Vrchlice v roce 1919 vytesal kutnohorský sochař Josef Chvojan do pískovcové skály Vrchlického reliéf na ploše přes 12 metrů čtverečních. Veden strýcovým příkladem vstoupil Vrchlický po maturitě do pražského Arcibiskupského semináře. V roce 1873 ale přestoupil na filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval dějepis, filozofii a románskou filologii. V době studií učil češtinu francouzského historika Ernesta Denise, který mu zprostředkoval první kontakty s francouzskou kulturou. První literární práce mu k tisku zprostředkovala redaktorka Sofie Podlipská, do níž se Vrchlický podle dochované korespondence zamiloval. Podlipská byla o dvacet let starší a moudře mu k životnímu vztahu i sňatku nabídla svou, tehdy patnáctiletou, dceru Ludmilu. Jeho první sbírka milost...

Více od autora

F. V Krejčí

František Václav Krejčí byl český spisovatel, novinář, kritik a překladatel, politik, meziválečný poslanec a senátor za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Už koncem 19. století se angažoval v sociálně demokratickém hnutí, kam přešel jako původně studentský aktivista blízký proudu takzvaných realistů, který měl zpočátku blízko ke Straně pokrokových socialistů. V roce 1896 se podílel na vzniku Dělnické akademie, jejíž zřízení inspiroval Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1897–1933 vedl kulturní rubriku deníku Právo lidu, která díky němu dosáhla vysoké úrovně. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Později přešel do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1935.

Více od autora