Václav Medek, Rudolf Piska, Rudolf Pliska
Deskriptivní geometrie : vysokoškolská učebnice - 2

1966 | Státní nakladatelství technické literatury

První čtyři části obsahují konstrukce čar rovinných i prostorových, ploch přímkových, šroubových, rotačních a kvadrik. V dalších částech jsou uvedeny způsoby sestrojení speciálních ploch technické praxe, např. ploch střešních a topografických a probírány i stereotomie a kótované promítání. Učebnice neobsahuje konstrukc…e stínů při paralelním a centrálním osvětlení, věnuje ale pozornost čtyřrozměrnému přímkovému prostoru s jeho komplexy a kongruencemi. První čtyři části obsahují konstrukce čar rovinných i prostorových, ploch přímkových, šroubových, rotačních a kvadrik. V dalších částech jsou uvedeny způsoby sestrojení speciálních ploch technické pra…xe, např. ploch střešních a topografických a probírány i stereotomie a kótované promítání. Učebnice neobsahuje konstrukce stínů při paralelním a centrálním osvětlení, věnuje ale pozornost čtyřrozměrnému přímkovému prostoru s jeho komplexy a kongruencemi.

Součástí souboru:

Deskriptivní geometrie 1966 (2 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	313
Jazyk:	česky
Edice:	Řada teoretické literatury, Řada teoretické lit.
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Václav Medek

Václav Medek byl český římskokatolický teolog, kněz, církevní historik a vysokoškolský pedagog. Středoškolské vzdělání, které zakončil maturitou v roce 1943, získal na reálném gymnáziu ve Vyškově. Ke kněžství začal studovat na Arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci v letech 1943–1945, ve studiu pak pokračoval na Cyrillo-Methodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kterou zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1948 a začal působit v pastoraci. Doktorát teologie získal na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích po obhájení disertační práce s názvem Dějiny Dubicka, dubického panství a sousedních vsí do roku 1918 a 15. dubna 1969 byl na olomoucké pobočce fakulty promován. V akademickém roce 1969–1970 začal externě vyučovat na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci české církevní dějiny. Náležitě byl jmenován na CMBF, pobočka Olomouc, až 23. dubna 1970 lektorem pro obor české církevní dějiny pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení v Olomouci bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971, protože byl ustanoven 29. července 1971 na CMBF v Praze se sídlem v Litoměřicích odborným asistentem pro obor české církevní dějiny. Dne 9. prosince 1971 byl jmenován tamtéž docentem pro obor církevní dějiny, od 1. září 1974 se stal vedoucím katedry historicko-právní. Dne 9. září 1975 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1975. V letech 1976–1978 se stal proděkanem fakulty. Zemřel 30. října 1982 v Praze. Patřil mezi kněze Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, kterému byl nějaký čas i federálním předsedou. Časopisecké studie, zejména: Duchovní pastýř, Vlastivědný sborník Severní Morava. Příspěvky ve sbornících....

Více od autora