Knihy
Beletrie
Česká literatura
Fedor Michajlovič Dostojevskij
Deset ruských novel XIX. století

Fedor Michajlovič Dostojevskij: Deset ruských novel XIX. století

Fedor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj, Aleksandr Sergejevič Puškin, Anton Pavlovič Čechov, Nikolaj Vasil'jevič Gogol‘, Ivan Sergejevič Turgenev, Michail Jur'jevič Lermontov, Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin, Nikolaj Semenovič Leskov, Vladimir Galaktionovič Korolenko, Vladimír Erlebach
Deset ruských novel XIX. století : Alexandr Sergejevič Puškin, Michail Jurijevič Lermontov, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Ivan Sergejevič Turgeněv, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj, Michail Jevgrafovič, Saltykov-Ščedrin, Nikolaj Semjonovič Leskov, Vladimir Galaktionovič Korolenko, Anton Pavlovič Čechov

1960 | Nakladatelství Československý spisovatel

Alexandr Sergejevič Puškin , Michail Jurjevič Lermontov , Nikolaj Vasiljevič Gogol , Ivan Sergejevič Turgeněv , Fjodor Michajlovič Dostojevskij , Lev Nikolajevič Tolstoj , Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin , Nikolaj Semjonovič Leskov , Vladimir Galaktionovič Korolenko , Anton Pavlovič Čechov . Alexandr Sergejevič Puškin , Michail Jurjevič Lermontov , Nikolaj Vasiljevič Gogol , Ivan Sergejevič Turgeněv , Fjodor Michajlovič Dostojevskij , Lev Nikolajevič Tolstoj , Michail Jevgrafovič Saltykov…-Ščedrin , Nikolaj Semjonovič Leskov , Vladimir Galaktionovič Korolenko , Anton Pavlovič Čechov .

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	379
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zdenka Bergrová
Edice:	40. svazek ed. 40. svazek ed. Edice ilustrovaných novel
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 6. 2024 10:54
Číslo položky:	862749

O autorech

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj, rusky: Лев Николаевич Толстой, byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září roku 1828 v Tulské gubernii ve vesnici Jasnaja Poljana jako čtvrtý potomek Nikolaje Iljiče Tolstého. Otec patřil do starého šlechtického rodu, matka byla rozená kněžna Volkonská. Měl starší bratry Nikolaje , Sergeje a Dimitrije . Roku 1830 se narodila ještě mladší sestra Marie. Když byly L. N. Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka. V roce 1837 se rodina přestěhovala do Moskvy, aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Otec zemřel, když bylo Lvu Tolstému devět let. Osiřelí sourozenci žili v Jasné Poljaně u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela a děti se přesunuly k otcově sestře do Kazaně. V roce 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě práva a filologii. Učitelé o něm říkali: “Jak je neschopný, tak je neochotný se učit.” Vrátil se uprostřed svých studií do Jasné Poljany, kde se chtěl věnovat sebevzdělávání. Do svého deníku si zaznamenal soubor pravidel a cílů, které chtěl dosáhnout. Svůj dvouletý učební plán však nesplnil. V letech 1848–1849 hodně času trávil v Moskvě a Petrohradu mezi aristokratickou mládeží a věnoval se karetním hrám. Poté, co zaplatil těžké dluhy z hazardu, Tolstoj doprovázel v roce 1851 svého staršího bratra na Kavkaz a v roce 1853 vstoupil do ruské armády. Na Kavkaze se Tolstoj začal věnovat literární tvorbě. Roku 1852 byla v časopise Sovremennik zveřejněna próza Dětství – první část budoucí autobiografické trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství. Dosáhla velký úspěch u čtenářů a byla příznivě hodnocena i odbornou kritikou. Jako podporučík se zúčastnil bitvy o Sevastopol během krymské války a získal několi...

Více od autora