Marcus Vitruvius Pollio
Deset knih o architektuře

2021 | Nakladatelství Arista

Legendární Vitruviův spis O architektuře je jediným zachovaným dílem svého druhu z římské odborné literatury. Římský architekt Vitruvius jím vytvořil základní učebnici antické architektury, v níž encyklopedicky, jak bylo v jeho době zvykem, shrnul všechny potřebné a používané znalosti a poznatky z oboru technických věd…. Svůj obor pojal jako soubor tří disciplin: architektury jako stavebního umění, stavební techniky a mechaniky. Probírá postupně všechna témata a problémy, s nimiž se podle jeho zkušeností musí architekt jeho doby vypořádat: výběr místa pro stavbu, její orientaci a dispozici opírá o hygienické důvody a znalost fyziologie člověka a zároveň o poznatky z meteorologie a klimatologie; do nauky o stavebních materiálech zahrnuje výklad geologie, mineralogie a botaniky; ke stavbě vodovodů vyžaduje vědomosti z půdoznalství a hydrologie; stavbu divadel podmiňuje znalostmi akustiky a hudební teorie; estetiku architektury odvozuje od rozboru stavby lidského těla a zákonů optiky; jako stavitel, který umí stavět, neváhá zevrubně vyložit způsoby bourání, zejména pro účel války; v rámci rekonstrukce strojů popisuje všechna známá a používaná zařízení až po stavbu hodin a vodních varhan; pro organizaci života a práce shrnuje dobové znalosti o času a astronomii. Vitruviův spis je jedinečnou encyklopedií starověkého vědění a sehrál nesmírně důležitou roli v dějinách evropské kultury. Byl uznávanou praktickou příručkou ve středověku a vysokého ocenění se mu dostalo za renesance. Stal se učebnicí stavitelství a architektury řeckého a římského období a dalekosáhle ovlivnil vývoj evropské architektury až do nového věku. Legendární Vitruviův spis O architektuře je jediným zachovaným dílem svého druhu z římské odborné literatury. Římský architekt Vitruvius jím vytvořil základní učebnici antické architektury, v níž ency…klopedicky, jak bylo v jeho době zvykem, shrnul všechny potřebné a používané znalosti a poznatky z oboru technických věd. Svůj obor pojal jako soubor tří disciplin: architektury jako stavebního umění, stavební techniky a mechaniky. Probírá postupně všechna témata a problémy, s nimiž se podle jeho zkušeností musí architekt jeho doby vypořádat: výběr místa pro stavbu, její orientaci a dispozici opírá o hygienické důvody a znalost fyziologie člověka a zároveň o poznatky z meteorologie a klimatologie; do nauky o stavebních materiálech zahrnuje výklad geologie, mineralogie a botaniky; ke stavbě vodovodů vyžaduje vědomosti z půdoznalství a hydrologie; stavbu divadel podmiňuje znalostmi akustiky a hudební teorie; estetiku architektury odvozuje od rozboru stavby lidského těla a zákonů optiky; jako stavitel, který umí stavět, neváhá zevrubně vyložit způsoby bourání, zejména pro účel války; v rámci rekonstrukce strojů popisuje všechna známá a používaná zařízení až po stavbu hodin a vodních varhan; pro organizaci života a práce shrnuje dobové znalosti o času a astronomii. Vitruviův spis je jedinečnou encyklopedií starověkého vědění a sehrál nesmírně důležitou roli v dějinách evropské kultury. Byl uznávanou praktickou příručkou ve středověku a vysokého ocenění se mu dostalo za renesance. Stal se učebnicí stavitelství a architektury řeckého a římského období a dalekosáhle ovlivnil vývoj evropské architektury až do nového věku.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 3. 3. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	438
Jazyk:	česky
ISBN10:	808641082X
ISBN:	9788086410821
Překladatel:	Alois Otoupalík
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Antická knihovna
Vydání:	Vydání páté, v AK čtvrté
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 20:10
Číslo položky:	1004749

O autorovi

Marcus Vitruvius Pollio

Marcus Vitruvius Pollio byl římský architekt, inženýr a teoretik. Jeho narození je kladeno přibližně do let 80 až 70 př. n. l. a smrt do roku 25 př. n. l. O jeho životě mnoho nevíme, dokonce není jisté ani jeho praenomen Marcus a cognomen Pollio. Ty jsou pouze zmíněny Cetiem Faventinem. Největší množství dat o jeho životě se dá extrahovat z jeho vlastní práce. Žil v průběhu prvního století za dob vlády Caesara a Augusta. Narodil se jako svobodný římský občan, zřejmě v městě Formiae v Kampánii. O dětství není známo téměř nic, ale pravděpodobně byl synem architekta. Nedokázal se prosadit v konkurenci jiných architektů a tak se zabýval stavbou válečných strojů a vstoupil do armády. Má se za to, že sloužil v římské armádě ve Španělsku a Galii pod velením Julia Caesara. Byl pravděpodobně jedním z vojenských inženýrů, zabývajících se stavbou válečných obléhacích strojů. V pozdějších letech byl zaměstnán svým chlebodárcem, císařem Augustem, s nárokem na penzi, zaručující mu finanční nezávislost. Z armády byl propuštěn kolem roku 33 př. n. l. Poté pracoval jako architekt a inženýr v Římě na vodovodním systému, kde zavedl normy pro velikosti trub. Aby dosáhl alespoň nějakého uznání, sepsal na sklonku svého života všechny své znalosti do níže uvedeného díla. Sepsání díla zvaného Deset knih o architektuře je pokládáno do rozmezí let 33 př. n. l. až 22 př. n. l. Z toho, že datum jeho smrti není přesně známé lze usuzovat, že za svého života nebyl nijak zvlášť populární. Jedinou známou Vitruviovou stavbou je nedochovaná bazilika ve Fanum Fortunae, dnešním Fanu u Ancony, která zmizela tak dokonale, že o jejím umístění se dnes pouze dohadujeme. V roce 1415 byl v klášteře St. Gallen nalezen rukopis jeho díla o architektuře a příbuzných oborech, známý dnes pod názvem Deset knih o architektuře, latinsky De architectura libri X. Dílo se dělilo na 10 knih: Jedná se o jediné dochovalé dílo podobného druhu z období Římské kultury. Knihy nejsou po odborné stránce zc...

Více od autora