Bohumír Mráz
Dějiny výtvarné kultury : 2

2008 | Nakladatelství Idea servis

Charakteristika hlavních uměleckých slohů a směrů v umění raného novověku a vyspělého novověku včetně třetího období novověku, doby nejnovější, která sahá od poloviny 18. století do současnosti . Jejich projevy ve všech druzích výtvarného umění . Závěrečná část učebnice uvádí jak se vývíjely mimoevropské kulturní ok…ruhy Indie, Číny a Japonska. Charakteristika hlavních uměleckých slohů a směrů v umění raného novověku a vyspělého novověku včetně třetího období novověku, doby nejnovější, která sahá od poloviny 18. století do současnosti . J…ejich projevy ve všech druzích výtvarného umění . Závěrečná část učebnice uvádí jak se vývíjely mimoevropské kulturní okruhy Indie, Číny a Japonska.

Součástí souboru:

Dějiny výtvarné kultury 2002 (4 svazky, 4. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	209
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085970619
ISBN:	9788085970616
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2026 8:14
Číslo položky:	1671740

O autorovi

Bohumír Mráz

Bohumír Mráz byl historik a teoretik umění, kurátor, překladatel, středoškolský a vysokoškolský pedagog a redaktor. Manžel historičky umění Marcely Mrázové. Absolvoval Masarykovo gymnázium v Plzni a poté v letech 1949–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a historii. Roku 1953 obhájil diplomovou práci Karel Postl a základy české krajinomalby, která mu byla roku 1967 uznána jako rigorózní . Od roku 1954 působil jako asistent prof. Vojtěcha Volavky na Katedře dějin umění Filozofické fakulty UK, ale roku 1960 byl z politických důvodů donucen odejít. Pracoval pak jako redaktor Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961–1962 jako nezávislý publicista, od roku 1962 byl redaktorem Československé vlastivědy nakl. Horizont. Svazek Československá vlastivěda: Lidová kultura, díl III, vyšel roku 1968, následující Film a fotografie byl po sovětské okupaci skartován. Roku 1969 byl rehabilitován, ale počátkem normalizace byl opět perzekvován a nemohl se vrátit na FF UK. V letech 1969–1975 byl redaktorem nakladatelství Horizont, v letech 1972–1990 působil jako učitel dějin umění na Střední průmyslové škole grafické v Praze, v letech 1976–1977 též na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, 1988–2001 na Výtvarné škole Václava Hollara. Po pádu komunistického režimu působil jako vysokoškolský pedagog a přednášel dějiny umění a filozofii na FAMU v Praze a na Institutu tvůrčí fotografie FF Slezské univerzity v Opavě. Působil jako kritik a recenzent časopisů Výtvarná práce a Výtvarné umění , v 60. letech byl výtvarným redaktorem časopisu Tvář. Od roku 1966 byl členem AICA, v letech 1965–1970 člen výstavní komise a komisař výstavní síně na Karlově náměstí. Publikoval odborné články v časopisech Umění, Výtvarné umění, Výtvarná kultura, Výtvarná práce, Ateliér, Dějiny a současnost, Tvář, Listy, Estetická vý...

Více od autora