Knihy
Vzácné knihy
19. století
František Palacký
Dějiny národu českého w Čechách a w Morawě

František Palacký
Dějiny národu českého w Čechách a w Morawě : Díl V. : wěk jagellonský : částka I. : kralowání Wladislawa II. : od r. 1471 do 1500 - Sv./ 9

1865 | Nakladatelství J. G. Kalve

Exkluzivní vydání v kůži.

Ottovo nakladatelství připravilo mimořádnou kulturní událost - 17. souborné vydání díla Františka Palackého Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Nová edice textově vychází z vydání v letech 1930-1931 v pražském Nakladatelství L. Mazáč a je uspořádána do pěti svazků.
Toto vydán…í je po všech stránkách upraveno do exkluzivní podoby. Grafická úprava jednotlivých svazků má mimořádnou úroveň. Knihy vázané v šedé kůži krášlí zlatá ražba a na hřbetech potom zdobné vazy. Celá pentalogie je uložena v ochranném obalu opět zdobeném zlatou ražbou.
Jde o skutečně monumentální dílo, které po staletí utvářelo a vymezovalo novodobé češství. Svou bohatostí a obsahem je ve srovnání s jinými menšími evropskými národy téměř ojedinělé. Palackým vytvořený dějinný obraz a o něj opřená politika byly zejména cizími odpůrci považovány za scestnou troufalost, která byla trestána i slovy zlostnými, dehonestujícími a výsměšnými. Zatracování vrcholilo za německé okupace Protektorátu Čechy a Morava. Vymýcení Palackého pojetí a výkladu českých dějin jako "mýtu" považovali nacističtí uzurpátoři za předpoklad a podmínku "germanizace prostoru a lidí". Českou obranou proti tomu byly právě návraty k Palackému: Dějiny se zvláště v prvních okupačních letech staly oporou, nadějí, oživlou vazbou mezi současníky a jejich spojení s pokoleními, jež musela zvládat různá protivenství.
Zevrubnou studií vydání opatřil přední odborník na osobnost Františka Palackého, člen Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filosofické fakulty University Karlovy, prof. Jiří Štaif. Zařadil dílo do soudobého kontextu a charakterizoval samotného autora, českého historika, politika a spisovatele Františka Palackého.
Úvod k tomuto reprezentativnímu vydání poskytl nejvýznamnější současný český historik, prof. Robert Kvaček. Ten mimo jiné uvedl: "Při psaní o minulosti myslel na současnost, nacházel mezi nimi emotivní analogie. Až autoritativně doufal, že mu bude trvale rozuměno, jako dějepisci i jako politikovi. Jeho hlavní historické dílo vskutku přetrvalo, i zásluhou inspirací v kulturní a vědecké tvorbě. Nově vydání Dějin - jak doufám - znovu osloví. Představují pokolení, která žila i obdobnými problémy a situacemi, jaké dnes známe. Čtěme je i s tímto vědomím."
17. vydání Palackého Dějin je citlivě přizpůsobeno současnému čtenáři a každý díl je opatřen slovníčkem, v němž jsou vysvětleny významy zastaralých výrazů. Je také bohatě ilustrováno, což dosud nemá v historii tohoto díla obdoby. Kresbami je doprovodil mladý slovenský výtvarník, absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě Marek Cina. Inspirací se mu stala klasická kanonická díla české kultury. Exkluzivní vydání v kůži.

Ottovo nakladatelství připravilo mimořádnou kulturní událost - 17. souborné vydání díla Františka Palackého Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Nová edice text…ově vychází z vydání v letech 1930-1931 v pražském Nakladatelství L. Mazáč a je uspořádána do pěti svazků.
Toto vydání je po všech stránkách upraveno do exkluzivní podoby. Grafická úprava jednotlivých svazků má mimořádnou úroveň. Knihy vázané v šedé kůži krášlí zlatá ražba a na hřbetech potom zdobné vazy. Celá pentalogie je uložena v ochranném obalu opět zdobeném zlatou ražbou.
Jde o skutečně monumentální dílo, které po staletí utvářelo a vymezovalo novodobé češství. Svou bohatostí a obsahem je ve srovnání s jinými menšími evropskými národy téměř ojedinělé. Palackým vytvořený dějinný obraz a o něj opřená politika byly zejména cizími odpůrci považovány za scestnou troufalost, která byla trestána i slovy zlostnými, dehonestujícími a výsměšnými. Zatracování vrcholilo za německé okupace Protektorátu Čechy a Morava. Vymýcení Palackého pojetí a výkladu českých dějin jako "mýtu" považovali nacističtí uzurpátoři za předpoklad a podmínku "germanizace prostoru a lidí". Českou obranou proti tomu byly právě návraty k Palackému: Dějiny se zvláště v prvních okupačních letech staly oporou, nadějí, oživlou vazbou mezi současníky a jejich spojení s pokoleními, jež musela zvládat různá protivenství.
Zevrubnou studií vydání opatřil přední odborník na osobnost Františka Palackého, člen Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filosofické fakulty University Karlovy, prof. Jiří Štaif. Zařadil dílo do soudobého kontextu a charakterizoval samotného autora, českého historika, politika a spisovatele Františka Palackého.
Úvod k tomuto reprezentativnímu vydání poskytl nejvýznamnější současný český historik, prof. Robert Kvaček. Ten mimo jiné uvedl: "Při psaní o minulosti myslel na současnost, nacházel mezi nimi emotivní analogie. Až autoritativně doufal, že mu bude trvale rozuměno, jako dějepisci i jako politikovi. Jeho hlavní historické dílo vskutku přetrvalo, i zásluhou inspirací v kulturní a vědecké tvorbě. Nově vydání Dějin - jak doufám - znovu osloví. Představují pokolení, která žila i obdobnými problémy a situacemi, jaké dnes známe. Čtěme je i s tímto vědomím."
17. vydání Palackého Dějin je citlivě přizpůsobeno současnému čtenáři a každý díl je opatřen slovníčkem, v němž jsou vysvětleny významy zastaralých výrazů. Je také bohatě ilustrováno, což dosud nemá v historii tohoto díla obdoby. Kresbami je doprovodil mladý slovenský výtvarník, absolvent Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě Marek Cina. Inspirací se mu stala klasická kanonická díla české kultury.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	16, 424
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha

O autorovi

František Palacký

František Palacký byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa. Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z 12 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. Pocházel z protestantské rodiny augsburského vyznání s dlouhou tradicí. Jeho otec Jiří Palacký byl učitelem na místní škole a lokálním faktorem domácích tkalců, jeho matka byla Anna, rozená Křižanová, po její smrti se otec podruhé oženil s Julianou. František a jeho bratři se nejprve vzdělávali u svého otce. František poté nastoupil do významné zámecké školy v německojazyčném Kunvaldu u Nového Jičína, zřízené hraběnkou Marií Walburgou Zeil-Waldburg. V letech 1809–1812 pokračoval studiem latinské školy v Trenčíně a následovalo evangelické lyceum v Prešpurku , kde se seznámil a spřátelil s Pavlem Josefem Šafaříkem. V Trenčíně bydlel u otce Ľudovíta Štúra Samuela, který byl také jeho učitelem. Přestože si Palackého otec přál, aby se také z jeho syna stal evangelický učitel a kněz, syn nepokračoval dál ve studiích, ale nastoupil v letech 1819–1823 jako vychovatel do uherských šlechtických rodin. Důvodem odmítnutí otcova přání, aby se stal pastorem ve Slezsku, byla láska k uherské šlechtičně Nině Zerdahelyové, rozené Báloghové, se kterou se Palacký seznámil v Prešpurku. Rok 1820 František Palacký strávil jako vychovatel se svými svěřenci Karlem a Janem Nepomukem Czúsovými ve Vídni. Toto působení ve vyšších společenských kruzích mu jednak umožnilo přístup do světa vyšší kultury, ale také měl dost příležitosti pokračovat ve svém sebevzdělávání, v této době hlavně ve filozofii a estetice . Získal také dobrý přehled o politice a poli...

Více od autora