Amedeo Molnár, Rudolf Říčan
Dějiny Jednoty bratrské

1957 | Nakladatelství Kalich

K 500. VÝROČÍ ZALOŽENÍ JEDNOTY BRATRSKÉ.
Jubilejní rok živě připomněl potřebu shrnout výsledky dosavadní dějepisecké práce o Jednotě bratrské a poskytnout konečně českému čtenáři souvislý obraz jejích dějin od jejích počátků až po závěr její cesty v Janu Amosovi Komenském. K 500. VÝROČÍ ZALOŽENÍ JEDNOTY BRATRSKÉ.
Jubilejní rok živě připomněl potřebu shrnout výsledky dosavadní dějepisecké práce o Jednotě bratrské a poskytnout konečně českému čtenáři souvislý obraz jej…ích dějin od jejích počátků až po závěr její cesty v Janu Amosovi Komenském.

Stav

Velmi dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	518
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 6. 2026 11:48
Číslo položky:	1810185

O autorech

Amedeo Molnár

Amedeo Molnár byl český teolog, vysokoškolský pedagog a historik, ve své době přední badatel v oboru medievistiky, světově známý především studiemi o české a evropské reformaci a středověkém kacířství. Jako polyhistor klasické vzdělanosti byl znalcem patristiky, valdenství, Husa a husitství a teologického vývoje Českých bratří. Narodil se jako mladší syn elektroinženýra Bedřicha Molnára a učitelky Anity, rozené Selli. Studoval na Jiráskově gymnáziu v Praze, kde byl jeho učitelem literární historik Felix Vodička. Zde byl za Protektorátu Čechy a Morava pro své výborné znalosti němčiny a přátelství se studentem Roubíčkem při maturitě v roce 1942 účelově označen jako příslušník židovské rasy. Po maturitě absolvoval v letech 1942–1945 teologický kurs, organizovaný v době německé okupace Synodní radou Českobratrské církve evangelické. České vysoké školy totiž byly za války zavřeny. V letech 1944 a 1945 byl vikářem v Železném Brodě. Po osvobození Československa se zapsal v letním semestru 1945 jako posluchač na Husovu fakultu v Praze a zároveň i na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. V letech 1945 a 1946 studoval ve francouzském Štrasburku. Roku 1947 se stal asistentem na Husově teologické fakultě v Praze a v březnu 1948 zde obhájil doktorskou práci o Lukáši Pražském. V květnu téhož roku získal i doktorát univerzity ve Štrasburku . Roku 1949 se habilitoval na Husově fakultě pro obor církevních dějin a – po rozdělení bohosloveckých fakult na husitskou a evangelickou – v roce 1950 se stal docentem historické symboliky na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. Tehdy se oženil s bohoslovkou Marií, rozenou Harantovou , která od roku 1952 působila jako vikářka, resp. farářka Českobratrské církve evangelické na sborech Praha-Kliment, Horní Počernice a Kladno). V roce 1964 se jim narodila d...

Více od autora

Rudolf Říčan

Rudolf Říčan byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, editor, profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké , od roku 1950 Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze. Po absolvování teologických studií ve Vídni, Praze, Aberdeenu, Glasgowě a historie na Filozofické fakultě UK u prof. Václava Novotného, působil jako středoškolský profesor na reálných gymnáziích ve slovenských městech Ružomberok a Veľká Revúca . Od prosince 1925 vikář, později farář farního sboru Třebíč, následně tuto funkci vykonával v Hustopečích u Brna a v letech 1935–1946 v Bohuslavicích nad Metují. Souběžně s plněním svých povinností duchovního na základě úspěšné obhajoby disertační práce Johlin z Vodňan získal na HČEFB v Praze doktorát teologie , od roku 1935 na ní působil jako soukromý docent a později suplent za penzionovaného prof. Ferdinanda Hrejsu na katedře církevních dějin. Řádným profesorem oboru církevní dějiny se stal 4. 10. 1946, po vzniku Komenského evangelické bohoslovecké fakulty až do svého skonu ve stejném postavení zastával pozici vedoucího katedry dějin křesťanství. Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem druhé učitelské generace HČEFB/KEBF. Ve své akademické, publicistické, editorské, osvětové i badatelské práci se zaměřil zejména na zkoumání duchovních kořenů české reformace, její vznik a vývoj v širokých evropských, později světových souvislostech. V centru jeho pozornosti tak mj. stáli nejen Jan Hus a jeho předchůdci, ale zvláště původní Jednota bratrská, Jan Amos Komenský a dějiny českých i slovenských evangelíků v 19. století. Patřil k předním znalcům naší i zahraniční protestantské písňové tvorby, byl uznávaným autorem řady církevněhistorických studií, monografií a syntéz, překladatelem, spoluvydavatelem cenných li...

Více od autora