Denis Diderot, Francis Bacon, Karel Berka, René Descartes, Julien Offray de La Mettrie, Claude-Adrien Helvétius, Aleksandr Nikolajevič Radiščev, Thomas Hobbes, Michail Vasil'jevič Lomonosov, Pierre Gassendi
Dějiny filosofie I. : 1.

1959 | Státní nakladatelství politické literatury

Tušil Stalin ako bude jeho meno po smrti očierňované? Áno, vedel. A tušil v mladosti aj to, ako zomrie. Mýty o Stalinovej ére sú obrovské. Najmä o nepreukázaných stalinistických represiách. Toto je všeobecne hlavná téma antistalinistických mýtov. Je to priam hlavný bod obvinení mnohých moderných politikov a historikov …voči nemu. Prečo vlastne človek vymýšľa mýty? Táto potreba vzniká iba vtedy, keď človek čelí úlohe, ktorej riešenie ďaleko presahuje jeho prirodzené schopnosti. V kritických situáciách sa človek vždy obracia k zúfalým prostriedkom. Naše politické mýty dnes nie sú nič iné. Nové politické mýty nevznikajú spontánne, nie sú podivnými plodmi nespútanej fantázie. Naopak, mýty bývajú vytvorené podľa plánu. Sú umelo vytvorené zručnými a obratnými „pánmi“. Tušil Stalin ako bude jeho meno po smrti očierňované? Áno, vedel. A tušil v mladosti aj to, ako zomrie. Mýty o Stalinovej ére sú obrovské. Najmä o nepreukázaných stalinistických represiách. Toto je vš…eobecne hlavná téma antistalinistických mýtov. Je to priam hlavný bod obvinení mnohých moderných politikov a historikov voči nemu. Prečo vlastne človek vymýšľa mýty? Táto potreba vzniká iba vtedy, keď človek čelí úlohe, ktorej riešenie ďaleko presahuje jeho prirodzené schopnosti. V kritických situáciách sa človek vždy obracia k zúfalým prostriedkom. Naše politické mýty dnes nie sú nič iné. Nové politické mýty nevznikajú spontánne, nie sú podivnými plodmi nespútanej fantázie. Naopak, mýty bývajú vytvorené podľa plánu. Sú umelo vytvorené zručnými a obratnými „pánmi“.

Součástí souboru:

Dějiny filosofie 1959 (5sv., 515 + 583 + 608 + 773 + 623, 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	608
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2022 10:39
Číslo položky:	404286

O autorech

Denis Diderot

Denis Diderot byl francouzský osvícenecký spisovatel, svobodný zednář a filozof. Zabýval se mnoha obory – filosofií, estetikou, teologií, matematikou, fyzikou. Byl vedoucím skupiny francouzských pokrokových vědců a filozofů, sdružených k sepsání Encyklopedie aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel. Posláním Encyklopedie bylo shrnout veškeré dosavadní lidské vědění. Vyšla v 28 svazcích v letech 1751 až 1772. Jeho další slavné dílo je Jakub fatalista a jeho pán, kde uvádí filozofické myšlenky o svobodné vůli, a dialog Rameauův synovec, na kterém bylo založeno mnoho článků a kázání o touze spotřebitele. Narodil se 5. října 1713 ve městě Langres ve Francii. Své základní vzdělání získal na jezuitské základní škole v Langres, dále pak od roku 1732 studoval na Collège d'Harcourt v Paříži. Upustil od nápadu stát se knězem a raději šel studovat práva. To ho ale také brzy omrzelo a tak se v roce 1734 rozhodl stát se spisovatelem. Kvůli jeho odmítnutí vykonávat vyučené profese se ho však jeho otec zřekl, a tak žil Diderot dalších 10 let bohémským životem. V roce 1742 se spřátelil s Jeanem-Jacquesem Rousseauem. Ještě silněji se otci odcizil, když se v roce 1743 oženil s Antoinettou Champion, zarytou římskou katoličkou. I přesto, že se toto spojení považovalo za nevhodné s ohledem na Antoinettin nízký původ, v říjnu 1743 z něj vzešlo dítě, holčička Angélique . Smrt jeho sestry, jeptišky, způsobená z přepracování v klášteře nejspíš ovlivnila Denisův názor na náboženství. Předpokládá se, že právě ona byla předlohou pro jeho novelu La religieuse , která popisuje život řeholnice, jež je nucena vstoupit do kláštera, kde trpí kvůli ostatním sestrám. Měl aférky se spisovatelkou Madeleine de Puisieux a se Sophií Volland. Jeho dopisy pro Sophii posloužily jako zdroj informací o životě a myšlení Pařížanů v tomto období. Přestože byla Diderotova práce obsáhlá a d...

Více od autora

René Descartes

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Více od autora