Knihy
Historie
Světová historie
Josef Šusta
Dějepisectví, jeho vývoj v oblasti vzdělanosti ...

Josef Šusta
Dějepisectví, jeho vývoj v oblasti vzdělanosti západní ve středověku a době nové

1946 | Nakladatelství Historický klub

Práce vznikla z fakultních přednášek v letním běhu roku 1932 z podnětu nového zkušebního řádu, předepisujícího kandidátům učitelství na středních školách znalost základů dějin historiografie. 2. vydání Práce vznikla z fakultních přednášek v letním běhu roku 1932 z podnětu nového zkušebního řádu, předepisujícího kandidátům učitelství na středních školách znalost základů dějin historiografie. 2. vydán…í

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, poškozený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, poškozený hřbet, natrhnutá obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	222
Jazyk:	česky
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 10. 2024 9:33
Číslo položky:	1043441

O autorovi

Josef Šusta

Josef Šusta byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty . Patřil vedle historika Josefa Pekaře k předním žákům tzv. Gollovy školy. Vynikal znalostmi v oblasti světových a hospodářských dějin i dějin umění, k oblastem zájmu patřil český vrcholný středověk, reformace nebo moderní evropské politické dějiny. Za druhé světové války byl prezidentem České akademie věd a umění, pro přijetí této složité úlohy byl po válce obviněn z kolaborace a svůj život proto ukončil sebevraždou. Po studiích v Českých Budějovicích , Praze a Vídni pokračoval studijním pobytem v Itálii . Byl generačním druhem Josefa Pekaře, profesorem všeobecných dějin Univerzity Karlovy , děkanem filozofické fakulty , prezidentem České akademie věd a umění , habilitoval se prací Pius IV. Před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Jeho činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje a v oboru hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filozoficko-historickou koncepci českých dějin . Byl nositelem francouzského řádu Komtura Čestné legie . Přispíval mj. do Lumíra, Lidových novin, Venkova aj. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu. V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství . Byl členem pátečníků, jednalo se o přítele T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Čapka a blízkého přítele Maxe Dvořáka. Po skončení druhé ...

Více od autora