Antonín Matějček
Dějepis umění: Díl 1-6 (1. díl, obrazová část, 2. díl textová část, 3. díl textová část, 4. díl textová část, 5. díl textová část, 5. díl obrazová část, 6. díl textová část)

1932 | Nakladatelství Jan Štenc

Obsažené svazky:

Dějepis umění, Umění doby předdějinné a starého věku... 1922 Díl 1., část obrazová (586 obr. příl)
Dějepis umění, Díl 2. Umění středního věku 1924 Díl druhý (261 s., obr. příl)
Dějepis umění, Umění nového věku I 1927 Díl třetí (220 , 316 nečíslovaných obrazových příloh, 1. vyd.)
Dějepis umění, Umění nového věku II 1929 Díl čtvrtý ([XV] - 240 - [II], 1. vyd.)
Dějepis umění, Umění nového věku III 1932 Díl pátý (328 s., 1. vyd.)
Dějepis umění, Umění Nového věku III. : část obrazov... 1932 Díl V (1 sv)
Dějepis umění, Umění Nového věku IV 1936 Díl šestý ([XX] - 195 - [XVII])

Stav

Dobrý

razítko a přelepky z knihovny

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, razítko a přelepky z knihovny
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	240 + 195 + 328 + 220 + 586 + 261 + 300
Jazyk:	česky
Edice:	Dějepis umění
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2023 13:46
Číslo položky:	584080

O autorovi

Antonín Matějček

Antonín Matějček byl český historik umění, profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně českým uměním gotické doby a 19. století. Šlo o výraznou osobnost dějin výtvarného umění. Dějiny umění studoval ve Vídni u Maxe Dvořáka, od něhož převzal i jeho metodu, totiž chápat umění jako obraz duchovní atmosféry určité doby. Od roku 1917 přednášel dějiny umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1920 na Akademii výtvarných umění a od roku 1930 byl profesorem Karlovy univerzity. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Od roku 1949 byl také vysokým úředníkem ministerstva kultury. Mnoho jeho žáků dnes patří k proslulým a uznávaným osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o zprostředkování kulturních hodnot veřejnosti. Příkladem je Jaroslav Pešina, František Dvořák, Jaromír Neumann, Pavel Preiss a mnoho jiných. Od roku 1922 vydával šestisvazkový „Dějepis umění“, knihy o středověkých rukopisech, roku 1931 knihu „Ilustrace“ a roku 1938 vydal dílo „Česká malba gotická“. Napsal také řadu studií a monografií o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, Janu Kotěrovi, Janu Štursovi a dalších. Společně se Zdeňkem Wirthem redigoval časopis „Památky archeologické“, „Ottův slovník naučný nové doby“ a řadu dalších souborných publikací. Po mnoho let bydlel v Praze na Senovážném náměstí na Novém Městě v č.p. 1986, kde se dnes také nachází jeho pamětní deska s bustou na konzole, jejímž autorem je sochař Josef Klimeš.

Více od autora