František Kubka
Dědeček

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

První díl cyklu, z něhož již vyšly autorovy romány Sto dvacet dní, Cizí město a Vítr z hlubin a který obsáhne přibližně jedno století s uzlovými body roku 1848, 1914, 1917, 1938 a 1945 a s ústředními postavami děda, otce, syna a vnuka Martinů. V prvním dílu je vylíčeno mládí děda Jana Martinů, který jako syn českého ch…alupníka odešel ve čtrnácti letech z nuzácké vsi z Vožicka pěšky do Vídně na učení, stal se truhlářem a účastnil se revoluce r. 1848 jako nezaměstnaný dělník a mobilní gardista z proletářské legie. Po kapitulaci byl odsouzen k smrti, v poslední chvíli však dostal milost a byl zařazen nuceně do rakouské armády bojující v Itálii. Na této fabuli podává autor obraz života biedermajerovské Vídně, zachycuje jednotlivé dny revoluce s manifesty, vyhláškami vlády a revolučních orgánů a zaznamenává i vídeňské vystoupení K. Marxe. Hlavním cílem románu je ukázat na analogii kapitulantské měšťácké Vídně v r. 1848 a kapitulantské Prahy ve dnech Mnichova, že ve Vídni i v Praze zradila buržoasie lid, který se chtěl do posledního dechu bít za svou představu lepšího života. První díl cyklu, z něhož již vyšly autorovy romány Sto dvacet dní, Cizí město a Vítr z hlubin a který obsáhne přibližně jedno století s uzlovými body roku 1848, 1914, 1917, 1938 a 1945 a s ústředními …postavami děda, otce, syna a vnuka Martinů. V prvním dílu je vylíčeno mládí děda Jana Martinů, který jako syn českého chalupníka odešel ve čtrnácti letech z nuzácké vsi z Vožicka pěšky do Vídně na učení, stal se truhlářem a účastnil se revoluce r. 1848 jako nezaměstnaný dělník a mobilní gardista z proletářské legie. Po kapitulaci byl odsouzen k smrti, v poslední chvíli však dostal milost a byl zařazen nuceně do rakouské armády bojující v Itálii. Na této fabuli podává autor obraz života biedermajerovské Vídně, zachycuje jednotlivé dny revoluce s manifesty, vyhláškami vlády a revolučních orgánů a zaznamenává i vídeňské vystoupení K. Marxe. Hlavním cílem románu je ukázat na analogii kapitulantské měšťácké Vídně v r. 1848 a kapitulantské Prahy ve dnech Mnichova, že ve Vídni i v Praze zradila buržoasie lid, který se chtěl do posledního dechu bít za svou představu lepšího života.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026	~~69 Kč~~ LETO26: 34 Kč
	Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 20. 7. 2026	~~59 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	283
Jazyk:	česky
Edice:	132. svazek ed. 132. svazek ed. Žatva
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2024 20:41
Číslo položky:	903747

O autorovi

František Kubka

František Kubka byl český novinář, prozaik, básník, germanista a překladatel. František Kubka se narodil na pražském Žižkově v rodině úředníka, c. k. finančního asistenta Františka Kubky a jeho ženy Anny, rozené Fingerové. Na Žižkově také maturoval na gymnáziu. Po maturitě začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale po začátku první světové války musel narukovat a v roce 1915 byl na ruské frontě zajat. Od prosince 1918 do dubna 1920 byl vojákem československých legií v hodnosti vojín. S legiemi prošel od Irkutska na Dálný východ. V Rusku se též oženil. Do Československa se František Kubka navrátil až v květnu 1921. Na konci téhož roku dokončil studia a získal doktorát na filozofické fakultě. Po návratu se uchytil jako sekretář v nábožensko-výchovné organizaci YMCA, čímž navázal na své zaměstnání u téže organizace na Dálném východě. V listu Prager Presse, což byl vládní deník tištěný německy, pracoval od roku 1927 v redakci pro zahraniční politiku. V rámci své profese často cestoval po východní i západní Evropě. Od roku 1937 byl zaměstnán na ministerstvu zahraničí, to však bylo po vzniku Protektorátu zrušeno. Patřil též do skupiny tzv. Pátečníků, kteří se scházeli u Karla Čapka. V době insigniády se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali. Na přelomu let 1939 a 1940 byl internován v Berlíně. Po dobu války byl pracovníkem ministerstva školství, po obnovení Československa pracoval na ministerstvu informací. V letech 1946–1949 byl činný jako vyslanec v Bulharsku. V březnu 1948 byl v rámci očisty ministerstva zahraničí zařazen jako: "Zahraničí: Na dovolenou s čekatelným, s případným propuštěním ze státních služeb". Od roku 1949 se František Kubka stal spisovatelem z povolání. V roce 1954 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec. František Kubka zemřel 7. ledna 1969 v Praze. V některých ...

Více od autora