Knihy
Válečná literatura
Válečná historie
Ivo Pejčoch
Cyklistické jednotky československé armády

Ivo Pejčoch
Cyklistické jednotky československé armády

2017 | Nakladatelství Svět křídel

V druhé polovině devatenáctého století se jako jeden z produktů technické revoluce objevilo jízdní kolo a rychle zdokonalovalo. V posledních dekádách jej začaly používat některé armády a v průběhu první světové války již cyklistické jednotky tvořily nedílnou součást řady armád. Objevil se levný a efektivní prostředek p…ro průzkum, speciální operace nebo rychlé průniky do hloubky nepřátelského území, který měl své využití i v meziválečném období.
Již československé legie v Itálii vybudovaly první cyklistické útvary a v této tradici se pokračovalo i v meziválečné republice. V průběhu dvacátých let disponovala československá armáda cyklistickými jednotkami u jezdectva a hraničářských útvarů, před polovinou třicátých let pak došlo k jejich rozsáhlé reorganizaci. Armáda pak disponovala pěticí cyklistických praporů, které existovaly až do nacistické okupace. V letech druhé světové války postavilo cyklistické jednotky protektorátní vládní vojsko i armáda Slovenské republiky, zcela poslední útvar tohoto druhu se ale objevil v rámci exilové československé armády. S koncem druhé světové války se uzavřela čtvrt století dlouhá a pozoruhodná historie tohoto druhu zbraně v československých ozbrojených silách. V druhé polovině devatenáctého století se jako jeden z produktů technické revoluce objevilo jízdní kolo a rychle zdokonalovalo. V posledních dekádách jej začaly používat některé armády a v průběhu prv…ní světové války již cyklistické jednotky tvořily nedílnou součást řady armád. Objevil se levný a efektivní prostředek pro průzkum, speciální operace nebo rychlé průniky do hloubky nepřátelského území, který měl své využití i v meziválečném období.
Již československé legie v Itálii vybudovaly první cyklistické útvary a v této tradici se pokračovalo i v meziválečné republice. V průběhu dvacátých let disponovala československá armáda cyklistickými jednotkami u jezdectva a hraničářských útvarů, před polovinou třicátých let pak došlo k jejich rozsáhlé reorganizaci. Armáda pak disponovala pěticí cyklistických praporů, které existovaly až do nacistické okupace. V letech druhé světové války postavilo cyklistické jednotky protektorátní vládní vojsko i armáda Slovenské republiky, zcela poslední útvar tohoto druhu se ale objevil v rámci exilové československé armády. S koncem druhé světové války se uzavřela čtvrt století dlouhá a pozoruhodná historie tohoto druhu zbraně v československých ozbrojených silách.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 2. 9. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	191
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075730097
ISBN:	9788075730091
Edice:	Svět křídel
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Cheb
Vystaveno:	1. 10. 2024 14:11
Číslo položky:	999889

O autorovi

Ivo Pejčoch

Ivo Pejčoch byl český vojenský historik. Vystudoval katedru českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1990 působil jako šéfredaktor historického měsíčníku Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu. Je autorem několika desítek knih literatury faktu, zabývajících se především vojenskou technikou. Narodil se 18. března 1962 v Praze. Jeho otcem je spisovatel a historik Slavomír Pejčoch-Ravik. V letech 1977–1981 vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Praze. Pracoval nejprve jako technik v Konstruktivě Praha a později jako spojový technik v SPT Telecom. Od mládí se zajímal o vojenskou historii a techniku, po roce 1989 se této zálibě začal věnovat naplno. V roce 1990 spoluzaložil časopis Historie a plastikové modelářství a po řadu let byl jeho šéfredaktorem. Ve stejné době se mimo jiné zapojil do tvorby série publikací Válečné lodě. V letech 2001–2005 vystudoval historii na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2009 zde obhájil dizertační práci s názvem Československá těžká vojenská technika. Vývoj, výroba, nasazení a export československých tanků, obrněných automobilů a pásových dělostřeleckých tahačů 1918–1956. V roce 2007 se stal vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, kde se věnoval celé řadě historických témat. Přispíval mj. do časopisu Historie a vojenství. V červenci 2018 jej na cyklovýletu postihl infarkt, po kterém zůstal dlouhodobě upoutaný na lůžku. Dne 20. července 2019 zemřel. Výběr:

Více od autora