Josef Karel Šlejhar
Cvrček mého krbu : román ze života a osudů přítele

2017 | Nakladatelství Akropolis

V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše více než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, po…city. S téměř stenografickou přesností tak zaznamenává sled událostí, které předcházely jeho životnímu ztroskotání. Vztekem i pokorou, milostným horováním i patriarchální pýchou, hrubostí i něhou znovu a znovu snáší důkazy proti vlastnímu osudu. Obžalovává ho, vystavuje mu účet. S umanutostí sobě vlastní si připravuje závěrečnou řeč před velkou porotou, která se nikdy nesešla a nesejde. Což nic ani v nejmenším nemění na skutečnosti, že Cvrček mého krbu je výjimečné, strhující čtení. – Kniha vychází za velkorysé podpory hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.
„Stal jsem se tedy rolníkem. Na našem rodinném statku, jenž jako by i mně byl rodným, hostiv valné nejšťastnější chvíle mého dětství na něm tráveného. Na statku v horách, v údolí šťavnatém a luzném, jež připadalo mně vždy druhdy jako pohádkové a jež stalo se mně údolím slz a krve. Kromě Boha a jeho příkazů práce a povinností, nikomu a ničemu nechtěje činiti zle, nechtěl jsem se bát nikoho a ničeho na tomto světě. A také byl bych se nebál. Ale zničilo mě, vlastně kus života mého zničila ta, jež měla mně být nejblíže a nejvýše – totiž vlastní žena…“

Josef K. Šlejhar byl jedním z nejzajímavějších tvůrců české prózy přelomu 19. a 20 století. Narodil se ve Staré Pace, dětská léta prožil u prarodičů v Dolní Branné nedaleko Vrchlabí. Po maturitě na vyšší reálné škole v Pardubicích nastoupil na českou vysokou školu technickou, obor chemie. Studia nedokončil a vystřídal několik zaměstnání: úředník banky Slavie , technická a administrativní síla v otcově textilní továrně , chemik cukrovarů v Kopidlně a v Pečkách . Oženil se s Johanou Nepomuckou, dcerou zámožného měšťana z Královských Vinohrad a odstěhoval se do Červeného Kostelce, kde zakoupil podíl ve společnosti vyrábějící topící přístroje . Po dědečkově smrti začal hospodařit na rodovém statku Šlejharů v Dolní Kalné . Během následujících let ho přivedl na okraj bankrotu a pod hrozbou exekuce byl donucen z Kalné odejít . Rozvedl se a nastoupil kariéru učitele. Nejprve působil v Hradci Králové , poté v Kolíně a nakonec v Praze . Zde žil ve společné domácnosti s hospodyní Marií Uhlířovou a ve 49 letech podlehl rakovině. Román Cvrček mého krbu vycházel na pokračování v časopise Květy – v roce 1912 pod názvem Cvrček mého krbu a v roce 1913 jako Rozvrat . V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše víc…e než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, pocity. S téměř stenografickou přesností tak zaznamenává sled událostí, které předcházely jeho životnímu ztroskotání. Vztekem i pokorou, milostným horováním i patriarchální pýchou, hrubostí i něhou znovu a znovu snáší důkazy proti vlastnímu osudu. Obžalovává ho, vystavuje mu účet. S umanutostí sobě vlastní si připravuje závěrečnou řeč před velkou porotou, která se nikdy nesešla a nesejde. Což nic ani v nejmenším nemění na skutečnosti, že Cvrček mého krbu je výjimečné, strhující čtení. – Kniha vychází za velkorysé podpory hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.
„Stal jsem se tedy rolníkem. Na našem rodinném statku, jenž jako by i mně byl rodným, hostiv valné nejšťastnější chvíle mého dětství na něm tráveného. Na statku v horách, v údolí šťavnatém a luzném, jež připadalo mně vždy druhdy jako pohádkové a jež stalo se mně údolím slz a krve. Kromě Boha a jeho příkazů práce a povinností, nikomu a ničemu nechtěje činiti zle, nechtěl jsem se bát nikoho a ničeho na tomto světě. A také byl bych se nebál. Ale zničilo mě, vlastně kus života mého zničila ta, jež měla mně být nejblíže a nejvýše – totiž vlastní žena…“

Josef K. Šlejhar byl jedním z nejzajímavějších tvůrců české prózy přelomu 19. a 20 století. Narodil se ve Staré Pace, dětská léta prožil u prarodičů v Dolní Branné nedaleko Vrchlabí. Po maturitě na vyšší reálné škole v Pardubicích nastoupil na českou vysokou školu technickou, obor chemie. Studia nedokončil a vystřídal několik zaměstnání: úředník banky Slavie , technická a administrativní síla v otcově textilní továrně , chemik cukrovarů v Kopidlně a v Pečkách . Oženil se s Johanou Nepomuckou, dcerou zámožného měšťana z Královských Vinohrad a odstěhoval se do Červeného Kostelce, kde zakoupil podíl ve společnosti vyrábějící topící přístroje . Po dědečkově smrti začal hospodařit na rodovém statku Šlejharů v Dolní Kalné . Během následujících let ho přivedl na okraj bankrotu a pod hrozbou exekuce byl donucen z Kalné odejít . Rozvedl se a nastoupil kariéru učitele. Nejprve působil v Hradci Králové , poté v Kolíně a nakonec v Praze . Zde žil ve společné domácnosti s hospodyní Marií Uhlířovou a ve 49 letech podlehl rakovině. Román Cvrček mého krbu vycházel na pokračování v časopise Květy – v roce 1912 pod názvem Cvrček mého krbu a v roce 1913 jako Rozvrat .

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 1. 10. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	739
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074701867
ISBN:	9788074701863
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:19
Číslo položky:	996293

O autorovi

Josef Karel Šlejhar

Josef Karel Šlejhar byl český naturalistický spisovatel. Josef Karel Šlejhar se narodil jako nejstarší ze čtyř dětí. Jeho otec Arnošt Šlejhar byl obchodník s bavlnou, matka Josefa, rozená Ulmannová. Pro neshody mezi rodiči byl vychováván babičkou Karolinou Ulmannovou, mlynářkou v Dolní Branné u Vrchlabí. V letech 1877 - 1881 vystudoval reálku v Pardubicích. Po třech letech studia chemie na pražské technice studia pro nemoc zanechal. Vystřídal mnoho zaměstnání, pracoval jako technický úředník v cukrovaru, byl sedlákem na zděděném statku v Dolní Kalné. Měl celý život existenční i rodinné problémy. 9. února 1892 se ve vinohradském kostele sv. Ludmily oženil. Jeho manželkou se stala Johanna Nepomucká , dcera vinohradského řezníka Františka Nepomuckého. Rodina Josefa Karla Šlejhara bydlela na pražských Vinohradech, kde se jim roku 1893 narodila dcera Johanna, v letech 1894 a 1896 synové Josef a Arnošt. Celkem se manželům narodilo sedm dětí, ze kterých přežily jen tři. Roku 1892 se Šlejharovi odstěhovali k rodičům do Staré Paky. Šlejharova povídka, uveřejněná v Květech v březnu 1893 a nazvaná Sezima, vyvolala kritickou reakci novopackých občanů. Ti zveřejnili v Národních listech otevřený dopis Šlejharovi, ve kterém se vůči jeho popisům místních občanů ohrazují a spisovatele nazývají "nedoukem" a o práci samotné píší, že "...je výpotkem chorého mozku a výmyslem šílence..." Po konfliktu v Nové Pace se rodina v roce 1895 usídlila na statku v Dolní Kalné, který Josef Karel Šlejhar zdědil po dědečkovi z otcovy strany. Hospodaření se ztrátami a silné rozpory mezi manželi vedly k rozpadu manželství, rozvodu a Šlejharově odchodu ze statku. Dolní Kalná je nejen místem, kde Karel Josef Šlejhar hospodařil a kde došlo k rozpadu jeho manželství. Obec inspirovala jeho dílo, zejména romány Lípa a Vraždění. Od roku 1901 až do své smrti byl Josef Karel Šlejhar učit...

Více od autora