Ivan Stepanovič Konev
Čtyřicátý pátý

1985 | Nakladatelství Svoboda

Paměti generála Koněva, v nichž popisuje válečné operace, jichž se zúčastnil od podzimu 1944 do května 1945. Kapitoly Od Visly k Odře, Od Odry k Nise, Takzvaná přestávka, Berlínská operace, Pražská operace. Doplněno mapami a fotografiemi. Paměti generála Koněva, v nichž popisuje válečné operace, jichž se zúčastnil od podzimu 1944 do května 1945. Kapitoly Od Visly k Odře, Od Odry k Nise, Takzvaná přestávka, Berlínská operace, Pražská op…erace. Doplněno mapami a fotografiemi.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	315
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miroslav Honzík, František Kraus
Překladatel:	Ludvík Myška
Edice:	Členská knižnice / Svoboda
Vydání:	Vydání třetí, v Nakladatelství Svoboda druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 8. 2023 12:56
Číslo položky:	616364

O autorovi

Ivan Stepanovič Konev

Ivan Stěpanovič Koněv byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR. V průběhu druhé světové války velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Také se podílel na karpatsko-dukelské operaci v roce 1944, na osvobození německého koncentračního tábora Osvětim. Měl významný podíl na obchvatné viselsko-oderské operaci, kde padlo na 295 000 německých vojáků a dalších 175 000 jich bylo zajato za proporčně mnohem menších sovětských ztrát. Vojska maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila dobytí Berlína. V pražské ofenzívě pak osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy, ve které navzdory kapitulaci probíhaly intenzivní boje. V průběhu maďarského povstání na podzim 1956, během něhož podle údajů Vlada Šurigina ozbrojenci zabili okolo 350 sovětských vojáků a 50 rodinných příslušníků, byl pověřen velením a povstání potlačil. Pocházel z ruské rolnické rodiny na dalekém severu. Matka zemřela při porodu. Školní docházku absolvoval na farní škole ve svém rodišti, kde studoval s potěšením. Poté odešel v šestnácti letech z domova a pracoval jako lesní dělník a tesař, za první světové války byl v osmnácti odveden k dělostřelectvu a stal se poddůstojníkem. V roce 1917 se zúčastnil Kerenského ofenzívy v Haliči. Po vypuknutí Říjnové revoluce proti Kerenského vládě vstoupil Koněv do bolševické strany a začal organizovat rudogvardějskou jednotku ve svém rodišti. Až do jara 1918 působil jako vojenský komisař újezdu a zúčastnil se také 5. všeruského sj...

Více od autora