Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
Ivan Skála
Co si beru na cestu

Ivan Skála
Co si beru na cestu DEDIKACE IVAN SKÁLA

1977 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sbírka veršů, v níž zasloužilý umělec reaguje na témata zápasů o socialistickou orientaci a budoucnost naší společnosti i na témata věčně lidská. Sbírka veršů, v níž zasloužilý umělec reaguje na témata zápasů o socialistickou orientaci a budoucnost naší společnosti i na témata věčně lidská.

Stav

Dobrý

PODPIS, natrhnutá ochranný obal

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá ochranný obal obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	DEDIKACE IVAN SKÁLA
Vazba:	pevná
Počet stran:	249, [7]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Oldřich Hlavsa, František Jiroudek
Edice:	Malá edice poezie
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 2. 2025 10:26
Číslo položky:	1137892

O autorovi

Ivan Skála

Ivan Skála, původním jménem Karel Hell, , byl český básník, překladatel ze slovenštiny, československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Představitel dogmatického, konzervativního směru české kultury v období normalizace. Maturoval v roce 1941 a poté byl totálně nasazen v Německu. Po druhé světové válce se stal redaktorem Rudého práva . Angažoval se i politicky, stal se funkcionářem Svazu české mládeže a začal studovat na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Patřil do skupiny komunistických intelektuálů soustředěných okolo redakce Rudého práva. V jeho prvních sbírkách jsou ještě znát ohlasy estetiky Vladimíra Holana a Františka Halase. Od počátku 50. let 20. století ale přechází k militantní a ideologické poezii. Během procesu s Rudolfem Slánským publikoval v Rudém právu slogan Psovi psí smrt!. V letech 1957 – 1968 byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta a v letech 1959-1963 prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů. Na 3. sjezdu Svazu československých spisovatelů roku 1963 přednesl hlavní referát. Na 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 naopak vystupoval jako představitel výrazně menšinového názoru, když agitoval proti antisocialistickým živlům, zatímco většina vystoupení delegátů byla nesena silnou kritikou politických a kulturních poměrů ČSSR. V týdnech a měsících po sjezdu, kdy se vedení strany dočasně pokusilo o silové řešení revolty v řadách umělců, tyto své názory obhajoval ve veřejných debatách. Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Če...

Více od autora