Stanislav Rudolf
Co jsme si říkali k ránu

1997 | Nakladatelství Víkend

Ústředním motivem je bezdětnost jejich manželství. Lékařský nález jako příčinu uvádí následky hrdinčiny dřívější interrupce a mladá žena podstupuje zdlouhavé léčení včetně pobytu v lázních. Okolí na její problémy reaguje různě, manžel téměř vždy negativně. V lázních se hrdinka platonicky zamiluje, po návratu však ze sv…ého poblouznění vystřízliví a objeví nové jistoty ve svém manželství. Její sen o dítěti se pak konečně vyplní. Ústředním motivem je bezdětnost jejich manželství. Lékařský nález jako příčinu uvádí následky hrdinčiny dřívější interrupce a mladá žena podstupuje zdlouhavé léčení včetně pobytu v lázních. Okolí na j…ejí problémy reaguje různě, manžel téměř vždy negativně. V lázních se hrdinka platonicky zamiluje, po návratu však ze svého poblouznění vystřízliví a objeví nové jistoty ve svém manželství. Její sen o dítěti se pak konečně vyplní.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	221
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072220195
ISBN:	9788072220199
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Líbeznice
Vystaveno:	15. 4. 2024 13:31
Číslo položky:	818421

O autorovi

Stanislav Rudolf

Stanislav Rudolf , je český spisovatel, scenárista, redaktor, filmový dramaturg, autor knížek pro děti a mládež, původním povoláním učitel. Pochází z rodiny železničního dělníka, jeho maminka pracovala v zemědělství, jejich rodina žila v Železnici u Jičína. Studoval na jičínském gymnáziu a během studia v roce 1950 absolvoval i kurz pro promítače filmů. Po maturitě chtěl jít studovat na pražskou FAMU, kam ale nebyl přijat. Nakonec skončil na několik měsíců jako pracovník Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze. Poté vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Po jejím ukončení působil jako učitel na základní škole v Písku. Později opět studoval na Vysoké škole pedagogické, tentokrát ale v Praze, na počátku 60. let také přednášel v Brandýse nad Labem na Pedagogické fakultě Karlově univerzity českou literaturu a její dějiny, krátce zde učil i na dalších místních školách. Poté se stal redaktorem Pionýrských novin a potom i redaktorem časopisu Květy. V letech 1977 až 1982 působil ve svobodném povolání, načež se stal scenáristou a na krátký čas, 1983-1983, též dramaturgem ve Filmovém studiu na Barrandově. Poté se dále věnoval již jen literární a scenáristické tvorbě.

Více od autora