Knihy
Jozef Lánik
Co Dante neviděl

Jozef Lánik
Co Dante neviděl

2024 | Nakladatelství NAŠE VOJSKO - knižní distribuce s.r.o.

Je to již hodně let, co se dva slovenští političtí vězni Karol a Walter rozhodli, že utečou z Osvětimi a podají do světa zprávu, co se za zdmi tohoto koncentráku děje. Dnes, kdy se stalo pouhé jméno Osvětim pojmem největšího pekla, jaké kdy lidstvo poznalo, zní toto vyprávění téměř fantasticky. Lánikova kniha je napsa…ná strohým, střídmým způsobem: o to otřesněji vyznívá obraz osudů slovenského židovského transportu v Osvětimi, obraz každodenního života na prahu smrti a neuvěřitelného útěku. Je to již hodně let, co se dva slovenští političtí vězni Karol a Walter rozhodli, že utečou z Osvětimi a podají do světa zprávu, co se za zdmi tohoto koncentráku děje. Dnes, kdy se stalo pouhé jméno O…světim pojmem největšího pekla, jaké kdy lidstvo poznalo, zní toto vyprávění téměř fantasticky. Lánikova kniha je napsaná strohým, střídmým způsobem: o to otřesněji vyznívá obraz osudů slovenského židovského transportu v Osvětimi, obraz každodenního života na prahu smrti a neuvěřitelného útěku.

Stav

Nová

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	305
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020620486
ISBN:	9788020620484
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 1. 2026 1:26
Číslo položky:	1589254

O autorovi

Jozef Lánik

Alfréd Wetzler byl slovenský spisovatel, antifašista a vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kterému se podařilo utéct. Narodil se roku 1918 v Trnavě v dělnické rodině. V letech 1936–1940 pracoval jako dělník v Trnavě, V roce 1941 byl za provádění sabotáží v cihelně zatčen a 4 měsíce vězněn v Bratislavě. V letech 1942–1944 byl vězněm koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Do Auschwitz byl přivezen z pracovního tábora v Seredi 13. dubna 1942. Byl zaregistrován pod číslem 29 162, a další den přemístěn do Birkenau. V prvních dnech svého pobytu byl zaměstnán jako nosič mrtvol. Později pracoval na různých pozicích, mj. jako písař bloku č. 7 v táboře B Ib nebo v márnici. Při práci v komandu vykonávajícím zemní práce se seznámil s polským vězněm Pawlem Gulbou , který mu později několikrát pomohl. Od léta 1943 pracoval jako písař v baráku č. 9 v táboře B IId. Z tábora se mu podařilo 7. dubna 1944 společně s Rudolfem Vrbou utéct. V dubnu 1944 informovali o hrůzách Osvětimi židovské představitele v Žilině a sepsali 32 stran výpovědi, která se stala známá jako Vrbova a Wetzlerova zpráva. V letech 1945–1950 pracoval jako redaktor, v letech 1950–1955 jako dělník v Bratislavě, v letech 1955–1970 pracoval v obchodní sféře. Od roku 1970 byl v invalidním důchodě a žil v Bratislavě, kde 8. února 1988 zemřel. 1. ledna 2007 mu prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič udělil státní vyznamenání Kříž Milana Rastislava Štefánika I. třídy in memoriam. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfréd Wetzler na slovenské Wikipedii.

Více od autora