Knihy
Beletrie
Severská literatura
Ingmar Bergman
Co chvilku křičí na jevišti světa ; Sarabanda

Ingmar Bergman
Co chvilku křičí na jevišti světa ; Sarabanda

2005 | Nakladatelství Concordia

Text Co chvilku křičí na jevišti světa, jehož titul si autor vypůjčil z pátého dějství Shakespearova Macbetha, je inspirován ojedinělou osobností Bergmanova strýčka Karla Akerbloma. V Sarabandě vrací Bergman po třiceti letech na scénu Johana a Marianne, ústřední dvojici z filmu Scény z manželského života, který kdysi o…třásl soukromým životem nejednoho páru. Text Co chvilku křičí na jevišti světa, jehož titul si autor vypůjčil z pátého dějství Shakespearova Macbetha, je inspirován ojedinělou osobností Bergmanova strýčka Karla Akerbloma. V Sarabandě vrací …Bergman po třiceti letech na scénu Johana a Marianne, ústřední dvojici z filmu Scény z manželského života, který kdysi otřásl soukromým životem nejednoho páru.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	148
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085997304
ISBN:	9788085997309
Překladatel:	Zbyněk Černík
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2025 13:45
Číslo položky:	1295419

O autorovi

Ingmar Bergman

Ernst Ingmar Bergman byl švédský filmový, divadelní a rozhlasový režisér, spisovatel a dramatik, jeden z nejvýznamnějších autorských filmařů 20. století. Typické Bergmanovy filmy jsou obvykle komorní a vynikají psychologickou hloubkou. Vedle mezilidských vztahů se často zabývají existenciálními otázkami , smrtí, osaměním, pravdou a vírou v Boha. Matka Karin, rozená Åkerblomová, byla zdravotní sestrou a pocházela z vážené rodiny. Otec Erik Bergman byl pastorem státní luteránské církve. Ve 30. letech 20. století se otec stal farářem farnosti Hedviky Eleonory v Östermalmu ve Stockholmu. Ingmar Bergman zde vyrůstal v přísném religiózním prostředí, což se později promítlo i do jeho tvorby. Měl staršího bratra Daga, který se stal diplomatem, a mladší sestru Margaretu . V letech 1937–40 studoval na Stockholmské univerzitě literární historii, ale jeho zájem si postupně získávalo divadlo a následně i film. Po promoci dělal režijního praktikanta v Stockholmském divadle. V té době uveřejnil několik svých novel a napsal řadu her, např. Kašpárkova smrt či Rakel a uvaděč . Ve věku 26 let se stal ředitelem Hälsingborského městského divadla a nejmladším ředitelem divadla v Evropě vůbec. Byl i režisérem Göteborského městského divadla , Městského divadla v Malmö a v Královském dramatickém divadle ve Stockholmu . Filmy natáčel od 40. let, mezinárodní věhlas začal získávat koncem 50. let, kdy uvedl snímky Sedmá pečeť a Lesní jahody. Stal se světově nejznámějším švédským filmařem a jeho tvorba se pro mnoho zahraničních diváků stala synonymem pro švédský film vůbec. Bergman pracoval s dlouhodobě stálým štábem a okruhem oblíbených herců, mezi něž patřili Gunnar Björnstrand, Max von Sydow, Erland Josephson, Liv Ullmannová, Harriet Anderssonová,...

Více od autora