Knihy
Pohádky a knihy pro mládež
Pohádky po r. 1945
Karel Čapek
Čítanka pro nejmenší s obrázky Josefa Lady

Karel Čapek: Čítanka pro nejmenší s obrázky Josefa Lady

Karel Čapek, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben, František Hrubín, Vítězslav Nezval, Josef Lada, Jan Werich, Jaroslav Seifert, Jiří Žáček, Josef Čapek, František Nepil, Karel Václav Rais, Hans Christian Andersen, František Halas, Karel Havlíček Borovský, Hana Doskočilová, Marie Kubátová, Ladislav Stehlík, Pavel Šrut, Jiří Havel, Jacob Ludwig Karl Grimm, Josef Kainar, Wilhelm Karl Grimm, Jan Karafiát, Josef Václav Sládek, Martina Drijverová, Josef Brukner, Josef Kožíšek, Jan Vladislav, Jan Skácel, Karel Šiktanc, Vilém Závada, Josef Hanzlík, Arnold Lobel, Alois Mikulka, Zdeněk Kriebel, Olga Hejná, Václav Deyl, Jan Vrána, Emanuel Frynta, Pavel Sula, Jaroslav Tafel, Ivan Blatný, František Skorunka, Blanka Stárková, František Hrdlička, Eduard Petiška
Čítanka pro nejmenší s obrázky Josefa Lady

1998 | Nakladatelství Dialog

V knížce je spousta říkadel a básniček, krátkých příběhů a pohádek známých spisovatelů pro děti - J.Žáčka, J.V.Sládka, F.Hrubína, K.Čapka, F.Nepila, B.Němcové, K.J.Erbena, M.Drijverové a mnoha dalších. Knížku uzavírá životopisný medailonek o Josefu Ladovi. V knížce je spousta říkadel a básniček, krátkých příběhů a pohádek známých spisovatelů pro děti - J.Žáčka, J.V.Sládka, F.Hrubína, K.Čapka, F.Nepila, B.Němcové, K.J.Erbena, M.Drijverové a mnoha dalších…. Knížku uzavírá životopisný medailonek o Josefu Ladovi.

Stav

Dobrý

razítka a polepky z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	159
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023823892
ISBN:	9788023823899
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Liberec
Vystaveno:	11. 2. 2026 12:24
Číslo položky:	1612147

O autorech

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora