Claire Messud
Císařovy děti nemají šaty

Name: Císařovy děti nemají šaty
Brand: Antikvariát Avion
SKU: 1209844
Price: 69 CZK
Availability: InStock
ISBN: 9788020712653

2008 | Nakladatelství Odeon

Skvělá společenská mozaika ze současného New Yorku. V popředí stojí trojice postav, spolužáků z elitní Brownovy univerzity, kteří měli spoustu plánů, snů a předsevzetí. Teď je jim třicet a nejsou o mnoho dál než před deseti lety - kariéra a peníze se jim vyhýbají. Potácejí se mezi frustracemi z osobních selhání a eufor…ickými stavy. Veškerá hra jednou ráno končí: to ráno, kdy narazí první letadlo do Světového obchodního centra. Podle autorky je 11. září kulisa dějin, událost, po které zůstává jen kocovina.Ukázka z textuMarině připadalo, jako by teď s knihou začínala úplně od začátku. Ve skrytu věřila, což nemohla nikomu přiznat, že když se ona a Ludovik konečně svlékli, ono nové prozření, zářivé odhalení vstoupilo i do celého jejího života. Měla pocit, že teprve teď rozumí tomu, o co vlastně v "oblékání" běží, vzpomněla si na Adama - na ráj? A proč ne na Evu? -, je to jenom maškaráda, celé je to jedna velká šaráda. Na jedné straně je potřeba takové komedie, na straně druhé zoufalá marnost takového konání. Ještě lépe to bylo vidět u dětí: každý z rodičů spolu se společností klade na své dítě hrozné břemeno, to krejčovské je ze všech břemen nejnápadnější, břemeno v podobě dusivých představ a plánů, jež s dětmi jejich rodiče či společnost mají. Být sám sebou, najít si vlastní styl - to byly boje, které sváděli dospívající a mladí obecně. Stejné boje se v téhle mládím posedlé kultuře přesunuly dál do středního věku. Najednou jí došlo, jak divná je snaha dospělých být mladý, obzvláště když mladí nemají čas na to stát se sami sebou a jsou většinou tím, co z nich udělali dospělí, jsou takoví, jaké je chtějí dospělí mít. Ten tlak je hrozný. Je to neskutečně falešné. Vzpomněla si, jak si Daniela jednou dělala legraci, když zrovna pěchovala do balíku pro Armádu spásy pletené svetry, mandarinkově oranžové, bledě modré a brčálově zelené, dárky od Randy. Teprve až po dvacátých sedmých narozeninách, kdy stála tváří v tvář těmto nadmíru ohavným kusům oblečení od maminky, jí došlo, že je nejvyšší čas, aby si začala vybírat svou garderóbu sama, že je to přímo její morální povinnost. Rozchod s rodiči - až teď, když se o takových věcech bavila s Ludovikem, pochopila, jak je to důležité - může mít nejrůznější podoby. Skvělá společenská mozaika ze současného New Yorku. V popředí stojí trojice postav, spolužáků z elitní Brownovy univerzity, kteří měli spoustu plánů, snů a předsevzetí. Teď je jim třicet a nejsou o mn…oho dál než před deseti lety - kariéra a peníze se jim vyhýbají. Potácejí se mezi frustracemi z osobních selhání a euforickými stavy. Veškerá hra jednou ráno končí: to ráno, kdy narazí první letadlo do Světového obchodního centra. Podle autorky je 11. září kulisa dějin, událost, po které zůstává jen kocovina.Ukázka z textuMarině připadalo, jako by teď s knihou začínala úplně od začátku. Ve skrytu věřila, což nemohla nikomu přiznat, že když se ona a Ludovik konečně svlékli, ono nové prozření, zářivé odhalení vstoupilo i do celého jejího života. Měla pocit, že teprve teď rozumí tomu, o co vlastně v "oblékání" běží, vzpomněla si na Adama - na ráj? A proč ne na Evu? -, je to jenom maškaráda, celé je to jedna velká šaráda. Na jedné straně je potřeba takové komedie, na straně druhé zoufalá marnost takového konání. Ještě lépe to bylo vidět u dětí: každý z rodičů spolu se společností klade na své dítě hrozné břemeno, to krejčovské je ze všech břemen nejnápadnější, břemeno v podobě dusivých představ a plánů, jež s dětmi jejich rodiče či společnost mají. Být sám sebou, najít si vlastní styl - to byly boje, které sváděli dospívající a mladí obecně. Stejné boje se v téhle mládím posedlé kultuře přesunuly dál do středního věku. Najednou jí došlo, jak divná je snaha dospělých být mladý, obzvláště když mladí nemají čas na to stát se sami sebou a jsou většinou tím, co z nich udělali dospělí, jsou takoví, jaké je chtějí dospělí mít. Ten tlak je hrozný. Je to neskutečně falešné. Vzpomněla si, jak si Daniela jednou dělala legraci, když zrovna pěchovala do balíku pro Armádu spásy pletené svetry, mandarinkově oranžové, bledě modré a brčálově zelené, dárky od Randy. Teprve až po dvacátých sedmých narozeninách, kdy stála tváří v tvář těmto nadmíru ohavným kusům oblečení od maminky, jí došlo, že je nejvyšší čas, aby si začala vybírat svou garderóbu sama, že je to přímo její morální povinnost. Rozchod s rodiči - až teď, když se o takových věcech bavila s Ludovikem, pochopila, jak je to důležité - může mít nejrůznější podoby.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize