Jaroslav Průšek
Čínský lid v boji za svobodu

1949 | Nakladatelství Naše vojsko

Kniha, vzniklá důkladným přepracováním a rozšířením autorovy slovenské brožury, pokouší se o shrnutí nejdůležitějších faktů nesmírného revolučního procesu, probíhajícího v Číně. Zjišťování i nejzákladnějších dat, míst, příčin a pohnutek událostí naráží při dočasném nedostatku pramenů na nepřekonatelné obtíže. Tím větší… zásluha náleží dílu, jež vnáší světlo do spletitých otázek. Podává histor. perspektivu, postupující od obecných předpokladů k samému jádru dějů. Ukazuje na souvislost s Velkou říjn. revolucí, sleduje vývoj komunist. strany v Číně, příčiny neúspěchu první národ. a demokrat. revoluce, rozvoj sovětských oblastí, rozklad Kuomintangu, vítězství demokrat. armád a končí úvahou o dosahu čínských událostí a prognosou. "Více než miliarda lidí dostala se do pohybu a není na světě síly, která by ji zastavila ... Není pochyby, že jejich osvobození bude znamenat i nový rozvoj tvůrčích sil a že do světové kultury vnikne nový mocný příliv nových sil idejí, námětů a tvarů, celé ono životní bohatství, dřímající v masách dosud utištěného lidu." Připojen chronologický přehled, rejstřík a seznam vyobrazení . Kniha, vzniklá důkladným přepracováním a rozšířením autorovy slovenské brožury, pokouší se o shrnutí nejdůležitějších faktů nesmírného revolučního procesu, probíhajícího v Číně. Zjišťování i nejzáklad…nějších dat, míst, příčin a pohnutek událostí naráží při dočasném nedostatku pramenů na nepřekonatelné obtíže. Tím větší zásluha náleží dílu, jež vnáší světlo do spletitých otázek. Podává histor. perspektivu, postupující od obecných předpokladů k samému jádru dějů. Ukazuje na souvislost s Velkou říjn. revolucí, sleduje vývoj komunist. strany v Číně, příčiny neúspěchu první národ. a demokrat. revoluce, rozvoj sovětských oblastí, rozklad Kuomintangu, vítězství demokrat. armád a končí úvahou o dosahu čínských událostí a prognosou. "Více než miliarda lidí dostala se do pohybu a není na světě síly, která by ji zastavila ... Není pochyby, že jejich osvobození bude znamenat i nový rozvoj tvůrčích sil a že do světové kultury vnikne nový mocný příliv nových sil idejí, námětů a tvarů, celé ono životní bohatství, dřímající v masách dosud utištěného lidu." Připojen chronologický přehled, rejstřík a seznam vyobrazení .

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	217 s., [8] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Knihovna vojáka
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2024 9:31
Číslo položky:	727906

O autorovi

Jaroslav Průšek

Jaroslav Průšek, tradiční čínština: 普實克, zjednodušená čínština:普实克, byl český sinolog s mezinárodní pověstí. Jeho otec–strojvůdce předčasně zemřel a Jaroslav Průšek byl vychováván prarodiči. Vystudoval gymnázium v Praze a po maturitě v roce 1917 studoval dějiny antických národů a Byzance na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studiu čínštiny se věnoval soukromě od roku 1927. Ve studiu sinologie a japanologie pokračoval v Göteborgu a v Halle, studia ukončil doktorátem na Filozofické fakultě v roce 1930. Čínštině a japonštině se dále věnoval během studií v Lipsku. V roce 1932 jej Orientální ústav vyslal na studijní pobyt do Číny. Na Národní univerzitě v Pekingu studoval dějiny hospodářství a navazoval osobní kontakty s předními osobnostmi čínské literatury a literárního dějepisectví. V letech 1934-37 pokračoval ve studiu čínské literatury na císařské univerzitě v Tokiu, 1937 vedl letní dvouměsíční kurs dějin čínské literatury v Berkeley . Po návratu do vlasti pracoval v Exportním ústavu , učil čínštinu na Vyšší lidové škole ve Zlíně , katalogizoval čínské knihy v Univerzitní knihovně , a především působil jako lektor čínštiny a japonštiny ve Škole živých orientálních jazyků při Orientálním ústavu v Praze . Za války odmítal nabídky na působení v Německu. V roce 1945 byl jmenován docentem FF UK . V témže roce založil katedru filologie a dějin Dálného východu a inicioval založení časopisu Nový Orient. 1947 byl jmenován mimořádným, 1948 řádným profesorem čínské a japonské řeči a literatury na FF UK v Praze. Zároveň přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 1948 se stal úřadujícím místopředsedou Orientálního ústavu, 1952 zvolen proděkanem FF UK v Praze. V listopadu 1954 rezignoval na vedení katedry filologie a dějin Dálného východu FF UK. V roce 1955 byl zvolen členem ČSAV; v Orientálním ú...

Více od autora