František Hovorka, Vlastimil Smíšek, Viktor Sidor
Chov prasat : Učebnice pro vys. školy zeměd

1967 | Státní zemědělské nakladatelství

Vysokoškolská učebnice, která je určena i vedoucím pracovníkům živočišné výroby v praxi, probírá soustavně celou problematiku chovu prasat z hlediska současného stavu i s přihlédnutím k nejnovějším poznatkům. V osmi kapitoláchpojednává o tvarových a užitkových vlastnostech prasat, plemenářské práci, plemenech, růstu a …vývinu prasat, technice chovu, organizaci a technologii výkrmu i o výkupu jatečných zvířat. Vysokoškolská učebnice, která je určena i vedoucím pracovníkům živočišné výroby v praxi, probírá soustavně celou problematiku chovu prasat z hlediska současného stavu i s přihlédnutím k nejnovějším po…znatkům. V osmi kapitoláchpojednává o tvarových a užitkových vlastnostech prasat, plemenářské práci, plemenech, růstu a vývinu prasat, technice chovu, organizaci a technologii výkrmu i o výkupu jatečných zvířat.

Stav

Dobrý

razítko

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, razítko
Vazba:	pevná
Počet stran:	382, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Živočíšna výroba
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2026 9:3
Číslo položky:	1767764

O autorech

František Hovorka

František Ladislav Hovorka, také Ferenc, byl český varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog. Po absolvování obecné školy studoval na gymnáziu v Praze a soukromě hudbu u Zdeňka Fibicha. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na varhany u Josefa Kličky a skladbu u Karla Steckera). Působil jako varhaník v Karlíně a na Smíchově a jako ředitel kůru a sbormistr v Radnicích. V roce 1908 složil státní zkoušky ze zpěvu a hudby a odešel do Rokycan, kde prožil prakticky celý život. Nejprve působil jako varhaník a ředitel kůru v děkanském chrámu Panny Marie Sněžné. Současně byl sbormistrem rokycanských pěveckých spolků Záboj a Pěvecké sdružení. V době první světové války musel narukovat do armády a stal se kapelníkem a varhaníkem u 88. pěšího pluku v Szolnoku. I za války se věnoval koncertní činnosti. Pořádal varhanní koncerty, na kterých uváděl díla světové klasické varhanní hudby. Po skončení války se vrátil do Rokycan, založil zde vlastní hudební školu a učil zpěv na místních středních školách. Řídil pěvecký sbor Ozvěny a místní Orchestrálního sdružení. S těmito tělesy nastudoval i velká oratorní díla . Stále veřejně vystupoval i jako varhaník a klavírista. Chrámové skladby tvoří těžiště tvorby. Napsal na tři sta skladeb pro církevní potřeby. Zkomponoval řadu sborů. Vynikají zejména mužské smuteční sbory a velké sbory smíšené: Složil i mnoho skladeb pro komorní obsazení. Nejčastěji pro klavír, housle či varhany. Smyčcový kvartet zůstal nedokončen. Z větších kompozic stojí za pozornost melodramy a písňové cykly především na slova Vítězslava Hálka a Fráni Šrámka. Psal i příležitostnou hudbu k sokolským a hasičským cvičením a úpravy lidových písní pro školy a sbory, které řídil. Nezanedbatelná je i jeho publicistická činnost. Přispíval do řady hudebních časopisů...

Více od autora