Jindřich
Chodsko

1956 | Nakladatelství Československé akademie věd

Jindřichovo "Chodsko" je v celém Slovanstvu nejrozsáhlejší, ale také nejvyznamnější souborné dílo, které z oblasti úzce vymezené podává obraz rodinného a pospolitého života zemědělského lidu a jehopráce.Výkladojeho světovém názoru a přebohatou látku z oboru chodské tvorby slovesné. J. Jindřich věnoval Chodsku téměř se…dm desítiletí usilovné a nadšené práce. Založil domažlické museum, vydal "Chodský zpěvník". Tato díladoplňuje"Chodsko"jakoencyklopedie z oboru hmotné i duchovní kultury rodného kraje Mistrova. Je to nevyčerpatelný zdroj námětů, rázovitých přísloví i rčení, humoru i satiry, věrný, bohatě doložený popis prací i zábav, ale takévýkladohmotných,hospodářských a sociálních základnách lidového života. Jindřichovo "Chodsko" je v celém Slovanstvu nejrozsáhlejší, ale také nejvyznamnější souborné dílo, které z oblasti úzce vymezené podává obraz rodinného a pospolitého života zemědělského lidu a jehopr…áce.Výkladojeho světovém názoru a přebohatou látku z oboru chodské tvorby slovesné. J. Jindřich věnoval Chodsku téměř sedm desítiletí usilovné a nadšené práce. Založil domažlické museum, vydal "Chodský zpěvník". Tato díladoplňuje"Chodsko"jakoencyklopedie z oboru hmotné i duchovní kultury rodného kraje Mistrova. Je to nevyčerpatelný zdroj námětů, rázovitých přísloví i rčení, humoru i satiry, věrný, bohatě doložený popis prací i zábav, ale takévýkladohmotných,hospodářských a sociálních základnách lidového života.

Stav

Dobrý

potrhaná obálka, razítko

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka, razítko
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	287 , [54] obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Československá akademie věd. Sekce filosofie a historie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 9. 2026 14:35
Číslo položky:	1935509

O autorovi

Jindřich

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny, též sběratel pohádek. Je autorem próz z chodského prostředí. S hlubokou znalostí rodného kraje vytvořil ve svých prózách národopisný obraz Chodska. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Pocházel ze selského rodu. Základní školu navštěvoval v Klenčí, gymnázium v Domažlicích. Vystudoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Chtěl studovat filozofii, ale vzhledem ke špatné finanční situaci rodiny vstoupil roku 1888 na pražskou bohosloveckou fakultu, kde přispíval do studentských časopisů. V roce 1892 byl vysvěcen na kněze a potom působil na různých místech v Čechách. Roku 1899 byl jmenován farářem v Kloboukách u Slaného, ale po deseti letech se vrátil jako farář do Ořechu u Prahy. V 90. letech 19. století se připojil k hnutí Katolické moderny a pravidelně přispíval do časopisu Nový život. Podnikl několik cest po Čechách a střední Evropě. Jako kněz bezúspěšně usiloval o reformu církevních řádů. Roku 1919 se dal penzionovat a závěr života strávil v rodném Klenčí. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Čtenáři! Též tvá cesta k hrobu běží, tož se netaž, kdo zde leží, které bylo naše jméno, jaká práce – žití, věno. I své kvítí i své hloží odnesli jsme na soud Boží, pokoj máme v tomto hrobě, Bůh ho jednou dej i Tobě. Pane, smiluj se nad námi! Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…