Radim Palouš, Boleslav Fišner
Chemie : příručka pro přípravu na vysokou školu

1967 | Státní nakladatelství technické literatury

Shrnuje látku probíranou na střední škole. Navíc osvětluje ty části chemie, jež usnadní studium v prvních ročnících vysokých škol. Připojuje příklady, aby si čtenáři mohli látku procvičit a ověřit si své znalosti. Nové vydánírozšiřuje výklad teorie vazby a je doplněno o rozbor tzv. sigmavazeb. Shrnuje látku probíranou na střední škole. Navíc osvětluje ty části chemie, jež usnadní studium v prvních ročnících vysokých škol. Připojuje příklady, aby si čtenáři mohli látku procvičit a ověřit si …své znalosti. Nové vydánírozšiřuje výklad teorie vazby a je doplněno o rozbor tzv. sigmavazeb.

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	229
Jazyk:	česky
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Príručky, 42. svazek ed. 42. svazek ed. Polytechnická knižnice
Vydání:	2., dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 4. 2025 13:38
Číslo položky:	1218980

O autorech

Radim Palouš

Radim Palouš byl český filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy. Narodil se v rodině novináře a aktivního sportovce Jana Palouše. Po maturitě v Praze byl vůdcem skautského vodáckého oddílu, za války totálně nasazen, od roku 1945 studoval filosofii na FF UK a v roce 1948 obhájil disertační práci Masarykovo filosofické mládí. Působil jako učitel a vystudoval obor chemie na Vysoké škole pedagogické v Praze, kde od roku 1957 pracoval jako asistent. Habilitoval se v oboru pedagogika , zabýval se dílem J. A. Komenského a moderní vyučovací technikou. Svými příspěvky obohatil zejména filosofii výchovy. Pořádal domácí filosofické semináře, vydával samizdat , v roce 1976 podepsal Chartu 77, což bylo výslovně uvedeno jako důvod jeho propuštění z pracovního poměru na pedagogické fakultě UK, kde byl v té době docentem. V letech 1982–1983 byl mluvčím Charty. Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí. V listopadu 1989 se jako jeden z představitelů Občanského fóra účastnil schůzí a jednání, v lednu 1990 se stal rektorem Univerzity Karlovy. Podílel se na její obnově, na reformě vysokého školství a na obnovení mezinárodních styků UK. Hodně cestoval a přednášel v Evropě, v Americe, v Africe i v Asii a získal devět čestných doktorátů . Za práci na vydávání Patočkových spisů byl vyznamenán Cenou ČSAV , Scheideggerovou cenou a za celoživotní působení Řádem T. G. Masaryka III. třídy . Dále publikoval řadu odborných článků v Československu i v cizině.

Více od autora