Blanka Stehlíková
Čeští ilustrátoři pohádek

1970 | Nakladatelství Obelisk

Dílo slovníkového charakteru Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež obsahuje 148 medailónů vybraných výtvarníků, kteří se podíleli na knižní produkci Státního nakladatelství dětské knihy od jeho založení až po současnost, tj. do roku 1985 včetně; do koncepce slovníku nebyli zahrnuti ilustrátoři, kteří ji…ž nežili v roce založení nakladatelství. Od roku 1969 nese toto nakladatelství nový název — Albatros, nakladatelství pro děti a mládež. Medailony obsahují životopisné údaje, vyjádření o tvůrčím zaměření umělce, o jeho podílu v ilustraci dětské knihy, uváděny jsou ceny a vyznamenání — přednost je dávána našim domácím poctám, z mezinárodních zejména cenám BIB. IBA a cenám v rámci UNESCO. Do autorovy koncepce včetně konečného výběru ilustrátorů redakce záměrně nezasahovala. Upravovala a upřesňovala pouze údaje z dostupných pramenů. Bibliografie zahrnuje především ilustrační tvorbu určenou dětem, z ostatních ilustračních prací jsou to i ilustrace vytvořené ke klasickým literárním textům, které se staly součástí intencionální četby dětí a mládeže. Ve výběru z literatury byla dávána přednost obecněji zaměřeným kritikám před užšími recenzemi jednotlivých děl. V některých případech jsou zařazeny i vlastní texty výtvarníkovy. Monografické práce věnované jednotlivým ilustrátorům zahrnují zcela výjimečně ještě rok vydání 1988 . Všechny ostatní údaje, jak už bylo řečeno výše, končí rokem 1985. Přáním profesora Františka Holešovského bylo vytvořit takový medailon, ze kterého mělo být jasně patrné, jaké místo a jakou úlohu má umělcova tvorba pro děti v jeho osobním díle, i jaké místo zaujímá v kontextu české ilustrace. Věděl, že u ilustrace pro děti je nutné sledovat vztahy textové a žánrové — věnovat pozornost funkční stránce uměleckého záměru. Ve stejné míře měl vždy na paměti hodnotu díla ke složkám psychického vývoje dítěte a k jeho možnostem vzdělávání. Autor si byl dobře vědom mnoha úskalí jak při práci samotné, tak posléze v jejím hodnocení. A proto považujeme za vhodné uveřejnit jeho vlastní názor na tento problém: „Co říci ke koncepci slovníku a slovníkového celku vůbec? Snad není nutné zdůrazňovat, že heslo slovníku není ani článek, ani stať, že autor stejně jako čtenář se musí omezit na neširokou škálu aspektů a složek, že může sloužit opravdu pouze základní informaci. Skutečnost, že byly vytvořeny jediným autorem, znamená stejně klad jako nedostatek koncepce: Klad, pokud jde o možnost jednotné struktury, dikce a pohledu; nedostatek, pokud jde o nekontrolovanou a nekorigovanou subjektivnost pohledu jak ve slovníkovém celku, tak i pokud jde o postoj autora k jednotlivým osobnostem." Náhlá smrt profesora Holešovského přerušila práci na téměř dokončeném díle. Zbývalo napsat pouze čtrnáct medailonů. Dokončení mimořádně záslužné práce F. Holešovského se ujala s dokonalou znalostí materiálu a se smyslem pro jeho kritické hodnocení PhDr. Blanka Stehlíková, která je také autorkou libreta a podkladů pro ilustrační část knihy. Doplněné medailony jsou označeny zkratkou St: Zdeněk Adla, Václav Boukal, Zdeněk Burian, Anna Grmelová, Květoslav Hísek, Arnošt Karásek, Vladimír Komárek, Radim Malát, Luděk Maňásek, Alois Moravec, Vladimír Novák, Zdeněk Smetana, Jaroslav Vodrážka, Jan Žbánek. Protože PhDr. B. Stehlíková psala své medailony později, použila po dohodě s redakcí způsobu, který se jeví z bibliografického hlediska jako přehlednější. Už v období, kdy se koncepce knihy vytvářela, přemýšlel její autor o možnostech ilustračního doprovodu. V náčrtu k úvodu publikace čteme: „Při úvaze o vztahu slova a obrazu, textu slovníku a jeho reprodukčního doprovodu považoval jsem za zcela nezbytné vybavit tento svazek co možná nejpočetnějšími doklady ilustrační činnosti. Rozpor mezi funkčností svazku a jeho ekonomickou podmíněností vedl k tomu, dát přednost zejména perokresbě, nejsnáze a nejdokonaleji reprodukovatelné. Ale i při tomto omezení se vyskytuje několik logických otázek a překážek, jaké nám napovídá například vztah kresby a jiných technických prostředků a postupů v tvorbě umělce a proměna ilustračního výrazu v jeho vývoji." Blanka Stehlíková představy Františka Holešovského dodržela. Doprovodný ilustrační materiál vybrala z perokreseb nebo černobílých ilustrací a tyto ukázky ilustrační tvorby jsou součástí publikace u každého výtvarníka. Otázku proměn ilustračního výrazu ve vývoji umělce ponecháváme budoucím autorům slovníku české ilustrace knih pro děti jako od¬kaz člověka, který vytvořil k tak náročné práci pevné základy. Z výše uvedeného vyplývá, že profesor František Holešovský nezařadil do svého slovníku dílo Josefa Čapka, který tragicky zahynul na jaře v roce 1945). Nová vydání knih s Čapkovými ilustracemi však nejsou záležitostí pouhé piety. Mají v soustavě ilustrace dětských knížek plnou platnost dne i zítřka. Řada posmrtných výstav ukázala jeho jedinečné místo ve vývoji českého umění, jeho mnohostrannost, hluboký humanismus i zvláštní nadání malířsko-grafické poezie, v níž od dvacátých let zaujímal výrazné místo obraz dítěte jako poetický symbol umění. Josef Čapek je v ilustraci dětských knih vzorem prostoty a poezie, umělcem, jehož sdílný a přímý projev má zároveň výraznou citovou přesvědčivost a oslovuje každý věk. Čapek dospěl k výrazu, který představuje více než syntézu výtvarného umění: Zahrnuje do sebe i citovou moc slova a hudby. Proto jsou knihy s jeho ilustracemi součástí všech edičních plánů nakladatelství Albatros i jako inspirace pro nová básnická díla. Kniha Češti ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež je chápána jako pandán k již dříve vydanému titulu Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež . Je určena odborníkům v oblasti ilustrace, učitelům, knihovníkům a všem, kteří s knihou pro děti a mládež pracují a kteří si uvědomují, jak jim hlubší orientace právě v léto oblasti umožní lépe působit na rozvoj estetického cítění mladé generace. Milena Karlová Dílo slovníkového charakteru Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež obsahuje 148 medailónů vybraných výtvarníků, kteří se podíleli na knižní produkci Státního nakladatelství dětské knihy… od jeho založení až po současnost, tj. do roku 1985 včetně; do koncepce slovníku nebyli zahrnuti ilustrátoři, kteří již nežili v roce založení nakladatelství. Od roku 1969 nese toto nakladatelství nový název — Albatros, nakladatelství pro děti a mládež. Medailony obsahují životopisné údaje, vyjádření o tvůrčím zaměření umělce, o jeho podílu v ilustraci dětské knihy, uváděny jsou ceny a vyznamenání — přednost je dávána našim domácím poctám, z mezinárodních zejména cenám BIB. IBA a cenám v rámci UNESCO. Do autorovy koncepce včetně konečného výběru ilustrátorů redakce záměrně nezasahovala. Upravovala a upřesňovala pouze údaje z dostupných pramenů. Bibliografie zahrnuje především ilustrační tvorbu určenou dětem, z ostatních ilustračních prací jsou to i ilustrace vytvořené ke klasickým literárním textům, které se staly součástí intencionální četby dětí a mládeže. Ve výběru z literatury byla dávána přednost obecněji zaměřeným kritikám před užšími recenzemi jednotlivých děl. V některých případech jsou zařazeny i vlastní texty výtvarníkovy. Monografické práce věnované jednotlivým ilustrátorům zahrnují zcela výjimečně ještě rok vydání 1988 . Všechny ostatní údaje, jak už bylo řečeno výše, končí rokem 1985. Přáním profesora Františka Holešovského bylo vytvořit takový medailon, ze kterého mělo být jasně patrné, jaké místo a jakou úlohu má umělcova tvorba pro děti v jeho osobním díle, i jaké místo zaujímá v kontextu české ilustrace. Věděl, že u ilustrace pro děti je nutné sledovat vztahy textové a žánrové — věnovat pozornost funkční stránce uměleckého záměru. Ve stejné míře měl vždy na paměti hodnotu díla ke složkám psychického vývoje dítěte a k jeho možnostem vzdělávání. Autor si byl dobře vědom mnoha úskalí jak při práci samotné, tak posléze v jejím hodnocení. A proto považujeme za vhodné uveřejnit jeho vlastní názor na tento problém: „Co říci ke koncepci slovníku a slovníkového celku vůbec? Snad není nutné zdůrazňovat, že heslo slovníku není ani článek, ani stať, že autor stejně jako čtenář se musí omezit na neširokou škálu aspektů a složek, že může sloužit opravdu pouze základní informaci. Skutečnost, že byly vytvořeny jediným autorem, znamená stejně klad jako nedostatek koncepce: Klad, pokud jde o možnost jednotné struktury, dikce a pohledu; nedostatek, pokud jde o nekontrolovanou a nekorigovanou subjektivnost pohledu jak ve slovníkovém celku, tak i pokud jde o postoj autora k jednotlivým osobnostem." Náhlá smrt profesora Holešovského přerušila práci na téměř dokončeném díle. Zbývalo napsat pouze čtrnáct medailonů. Dokončení mimořádně záslužné práce F. Holešovského se ujala s dokonalou znalostí materiálu a se smyslem pro jeho kritické hodnocení PhDr. Blanka Stehlíková, která je také autorkou libreta a podkladů pro ilustrační část knihy. Doplněné medailony jsou označeny zkratkou St: Zdeněk Adla, Václav Boukal, Zdeněk Burian, Anna Grmelová, Květoslav Hísek, Arnošt Karásek, Vladimír Komárek, Radim Malát, Luděk Maňásek, Alois Moravec, Vladimír Novák, Zdeněk Smetana, Jaroslav Vodrážka, Jan Žbánek. Protože PhDr. B. Stehlíková psala své medailony později, použila po dohodě s redakcí způsobu, který se jeví z bibliografického hlediska jako přehlednější. Už v období, kdy se koncepce knihy vytvářela, přemýšlel její autor o možnostech ilustračního doprovodu. V náčrtu k úvodu publikace čteme: „Při úvaze o vztahu slova a obrazu, textu slovníku a jeho reprodukčního doprovodu považoval jsem za zcela nezbytné vybavit tento svazek co možná nejpočetnějšími doklady ilustrační činnosti. Rozpor mezi funkčností svazku a jeho ekonomickou podmíněností vedl k tomu, dát přednost zejména perokresbě, nejsnáze a nejdokonaleji reprodukovatelné. Ale i při tomto omezení se vyskytuje několik logických otázek a překážek, jaké nám napovídá například vztah kresby a jiných technických prostředků a postupů v tvorbě umělce a proměna ilustračního výrazu v jeho vývoji." Blanka Stehlíková představy Františka Holešovského dodržela. Doprovodný ilustrační materiál vybrala z perokreseb nebo černobílých ilustrací a tyto ukázky ilustrační tvorby jsou součástí publikace u každého výtvarníka. Otázku proměn ilustračního výrazu ve vývoji umělce ponecháváme budoucím autorům slovníku české ilustrace knih pro děti jako od¬kaz člověka, který vytvořil k tak náročné práci pevné základy. Z výše uvedeného vyplývá, že profesor František Holešovský nezařadil do svého slovníku dílo Josefa Čapka, který tragicky zahynul na jaře v roce 1945). Nová vydání knih s Čapkovými ilustracemi však nejsou záležitostí pouhé piety. Mají v soustavě ilustrace dětských knížek plnou platnost dne i zítřka. Řada posmrtných výstav ukázala jeho jedinečné místo ve vývoji českého umění, jeho mnohostrannost, hluboký humanismus i zvláštní nadání malířsko-grafické poezie, v níž od dvacátých let zaujímal výrazné místo obraz dítěte jako poetický symbol umění. Josef Čapek je v ilustraci dětských knih vzorem prostoty a poezie, umělcem, jehož sdílný a přímý projev má zároveň výraznou citovou přesvědčivost a oslovuje každý věk. Čapek dospěl k výrazu, který představuje více než syntézu výtvarného umění: Zahrnuje do sebe i citovou moc slova a hudby. Proto jsou knihy s jeho ilustracemi součástí všech edičních plánů nakladatelství Albatros i jako inspirace pro nová básnická díla. Kniha Češti ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež je chápána jako pandán k již dříve vydanému titulu Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež . Je určena odborníkům v oblasti ilustrace, učitelům, knihovníkům a všem, kteří s knihou pro děti a mládež pracují a kteří si uvědomují, jak jim hlubší orientace právě v léto oblasti umožní lépe působit na rozvoj estetického cítění mladé generace. Milena Karlová

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	+ pohled
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	30
Jazyk:	česky
Edice:	33. svazek ed. 33. svazek ed. Obolos
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 12. 2025 14:7
Číslo položky:	1499575

O autorovi

Blanka Stehlíková

Historička umění, publicistka PhDr. Blanka Stehlíková Csc., se narodila 26. 8. 1933 v Březových Horách jako dcera básníka a malíře Ladislava Stehlíka. Do školy chodila v Myslívi, poté navštěvovala Spolkové dívčí gymnázium v Českých Budějovicích a od roku 1945 až do roku 1951 Státní reálné gymnázium Jana Masaryka v Praze. Poté vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, obor dějiny umění. Diplom kandidáta věd, za disertaci Česká angažovaná grafika 1917 – 1927, jí byl předán v roce 1989. Bohatá je její odborná činnost v oblasti umění 20. století , pracovala také jako vědecká síla v kabinetu pro teorii, kritiku a dokumentaci Svazu čs. výtvarných umělců, dále jako redaktorka Večerní Prahy. V letech 1986 – 1991 byla členkou poroty Nejkrásnější knihy ČSSR. Od roku 1990 je členkou vědecké rady Památníku Terezín. Bohatá je také její kurátorská a publikační činnost. Je také autorka četných novinových a časopiseckých článků. V roce 1986 převzala cenu Svazu českých výtvarných umělců za přínos v oblasti knihy a ilustrace, dvě pamětní medaile Památníku Terezín a v roce 2007 obdržela medaili Václava Hollara. Zaměřuje se na oblast ilustrací dětské knihy, je autorkou několika monografií a mnoha výstav, spolupracovala s kolegy ve Spojených státech amerických, v Německu i v Japonsku

Více od autora