Alena Bernášková
Cesta otevřená

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

V knize vzniklé na základě studijního pobytu v Záluží u Mostu se pokusila naplnit dobové postuláty třídní a ideologické funkce literatury – na osudech chemické továrny a jejích zaměstnanců zachytit proces proměny a socializace celé společnosti od konce druhé světové války do února 1948. Hlavním protagonistou je sama ch…emická továrna, jež funguje jako živý a nevypočitatelný organismus, kdežto zobrazení lidské psychologie a mezilidských vztahů je plně podřízeno politickému schématu. V knize vzniklé na základě studijního pobytu v Záluží u Mostu se pokusila naplnit dobové postuláty třídní a ideologické funkce literatury – na osudech chemické továrny a jejích zaměstnanců zachytit pr…oces proměny a socializace celé společnosti od konce druhé světové války do února 1948. Hlavním protagonistou je sama chemická továrna, jež funguje jako živý a nevypočitatelný organismus, kdežto zobrazení lidské psychologie a mezilidských vztahů je plně podřízeno politickému schématu.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	343, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	80. svazek ed. 80. svazek ed. Žatva. Ilustrovaná řada
Vydání:	3. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 9. 2022 14:1
Číslo položky:	399373

O autorovi

Alena Bernášková

Alena Bernášková, provdaná Alena Alexová , byla česká a československá spisovatelka, novinářka, politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR. Její otec Antonín Bernášek byl překladatelem a divadelním autorem. Alena Bernášková složila roku 1939 maturitu na anglickém reálném gymnáziu v Praze a začala studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 se zapsala na jednoroční kurz na obchodní akademii. V letech 1941–1942 působila jako učitelka v Ústavu moderních řečí. V letech 1942–1944 byla učitelkou na obchodní akademii v Karlíně. V období let 1944–1945 se angažovala na poloprofesionální úrovni coby herečka v divadle Akropolis. Před koncem války byla totálně nasazena v chemičce v Modřanech. Po válce se začala politicky angažovat. Od roku 1945 pracovala na ministerstvu informací jako členka odboru pro kulturní styky s cizinou. V roce 1946 přešla do redakce listu Svobodné noviny a jako členka novinářských delegací se účastnila zájezdů do zahraničí. V té době studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor angličtina a filozofie. Koncem roku 1947 nastoupila do organizace Výzva Spojených národů na pomoc dětem. V letech 1948–1951 působila v redakci listu Lidové noviny na pozici zahraničněpolitické redaktorky, přičemž od podzimu 1948 strávila půl roku na studijním pobytu v chemické továrně v Záluží na Mostecku. Po volbách roku 1954 byla zvolena do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Praha-město. Mandát nabyla až dodatečně v listopadu 1956 jako náhradnice poté, co rezignovala poslankyně Jarmila Glazarová. Mandát obhájila ve volbách roku 1960 . V parlamentu zasedala do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1964. V letech 1951–1953 byla zaměstnána v nakladatelství Českos...

Více od autora