Josef Kořenský
Cesta kolem světa : Žaponsko - I./2. část

1896 | Nakladatelství J. Otto

Zápisky z velké cesty kolem světa - Atlantický ocean, Amerika, Tichý ocean, Ostrovy Havajské, Žaponsko; Díl II. - Čína, Malajské souostroví, Cejlon, Indie, Rudé moře, Egypt Zápisky z velké cesty kolem světa - Atlantický ocean, Amerika, Tichý ocean, Ostrovy Havajské, Žaponsko; Díl II. - Čína, Malajské souostroví, Cejlon, Indie, Rudé moře, Egypt

Součástí souboru:

Cesta kolem světa 1893-94 1899 Díl I (2 sv.)

Stav

Mírně opotřebená

stránky volně

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, stránky volně
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	459 s.
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 3. 2024 13:20
Číslo položky:	801566

O autorovi

Josef Kořenský

Josef Kořenský v Knize narozených Jozef Korzensky byl český cestovatel, pedagog a spisovatel. Narodil se jako druhé z pěti dětí v Sušně u Nových Benátek na Mladoboleslavsku do chudé zemědělské rodiny Václava Kořenského a Anny Kořenské-Krouské. Jeho sestry Anna a Marie později třicet let provozovaly proslulý hotel s evropskou kuchyní v Turecku, který Kořenský několikrát navštívil, ve stáří se obě staraly o bratrovu domácnost. Vystudoval reálku v Mladé Boleslavi, kde patřil k nejnadanějším žákům. Od malička měl vztah k zeměpisu a přírodopisu, což mu zůstalo na celý život. Během učitelských studií v Praze se v domě U Halánků seznámil s řadou cestovatelů, mimo jiné i se stejně starým Emilem Holubem, se kterým se doživotně přátelil. Jako nadšený přírodovědec působil též v pražském muzeu, kde asistoval Antonínu Fričovi. Zajímal se o geologii, mineralogii, paleontologii a entomologii. Svou učitelskou kariéru začal v Radnicích na Rokycansku v roce 1867 jako podučitel, od roku 1871 pokračoval jako učitel v Litomyšli, od roku 1874 již působil v Praze na Smíchově. V měšťanské dívčí škole učil sedmnáct let, v roce 1891 byl jmenován ředitelem. Praha poskytla Kořenskému kulturní a vzdělávací příležitosti, kterých maximálně využíval. Svou celoživotní cestovatelskou zálibu provozoval v době prázdnin a po odchodu do penze v roce 1908 jí mohl věnovat veškerý svůj čas. Nikdy se neoženil. Svou první větší cestu uskutečnil již během pobytu v Litomyšli, v roce 1872 navštívil Alpy. Následovaly další cesty po Evropě, na které se vydával téměř pravidelně. Kromě učitelských prázdnin měl také výhodu v tom, že ho finančně podporovali jednotlivci jako Vojta Náprstek, František Ringhoffer, ale i spolky jako byl Svatobor, spolu se smíchovskou městskou radou, školskými úřady, vídeňským ministerstvem kultu a vyučování a dalšími institucemi. Jejich členové i jednotlivci si totiž byli jisti, že Kořenského cesta přine...

Více od autora