Knihy
Ekonomie a obchod
Pavel Kohout
Cesta k rovnováze

Pavel Kohout
Cesta k rovnováze : ekonomická strategie pro Českou republiku

2006 | Nakladatelství TRITON,s.r.o.

Jak podpořit hospodářský růst bez zadlužování? Jak dosáhnout trvale nízké nezaměstnanosti? Jak zabezpečit dlouhodobou stabilitu sociálního a penzijního systému? Jak se postavit k otázce znalostní ekonomiky? Jak racionalizovat veřejnou správu? A jaká má vlastně být optimální role státu v ekonomice? Autoři publikace Cest…a k rovnováze tvrdí, že ideální stát by měl především nepřekážet svobodnému rozvoji ekonomiky. Cílem dobré vlády má být odstraňovat všechny deformace hospodářského mechanismu a nezavádět nové. Neznamená to, že by vláda byla bez práce. Naopak, "úklid" nynějších komplikovaných daňových, sociálních a jiných zákonů nebude jednoduchá ani bezpracná záležitost. Jaké prostředky poslouží k odstranění deformací? Cesta k rovnováze se inspiruje osvědčenými ekonomickými modely z nejrůznějších zemí: ze Švýcarska, z Dánska, z Islandu, z Estonska, z Izraele, atd. Autoři jsou přesvědčeni, že nelze jednoduše vzít jeden zahraniční model a jednoduše jej okopírovat v českých reáliích. Česká ekonomika potřebuje vlastní cestu, která bude inspirována osvědčenými zahraničními modely, ale nebude je slepě kopírovat. Cesta k rovnovážné a prosperující ekonomice není samoúčelný experiment k potěše ekonomů, ale nutnost. Jak podpořit hospodářský růst bez zadlužování? Jak dosáhnout trvale nízké nezaměstnanosti? Jak zabezpečit dlouhodobou stabilitu sociálního a penzijního systému? Jak se postavit k otázce znalostní ekon…omiky? Jak racionalizovat veřejnou správu? A jaká má vlastně být optimální role státu v ekonomice? Autoři publikace Cesta k rovnováze tvrdí, že ideální stát by měl především nepřekážet svobodnému rozvoji ekonomiky. Cílem dobré vlády má být odstraňovat všechny deformace hospodářského mechanismu a nezavádět nové. Neznamená to, že by vláda byla bez práce. Naopak, "úklid" nynějších komplikovaných daňových, sociálních a jiných zákonů nebude jednoduchá ani bezpracná záležitost. Jaké prostředky poslouží k odstranění deformací? Cesta k rovnováze se inspiruje osvědčenými ekonomickými modely z nejrůznějších zemí: ze Švýcarska, z Dánska, z Islandu, z Estonska, z Izraele, atd. Autoři jsou přesvědčeni, že nelze jednoduše vzít jeden zahraniční model a jednoduše jej okopírovat v českých reáliích. Česká ekonomika potřebuje vlastní cestu, která bude inspirována osvědčenými zahraničními modely, ale nebude je slepě kopírovat. Cesta k rovnovážné a prosperující ekonomice není samoúčelný experiment k potěše ekonomů, ale nutnost.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 20. 2. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	143
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072546945
ISBN:	9788072546947
Edice:	Ekonomie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 10:56
Číslo položky:	987527

O autorovi

Pavel Kohout

Pavel Kohout je český a rakouský básník, prozaik, dramatik a později významný spisovatel samizdatu v exilu. Zpočátku užíval své vlastní šifry GAL a veron. Svou uměleckou dráhu zahájil jako komunista a jeden z představitelů tzv. budovatelské poezie, později prošel osobnostním vývojem/přerodem od bezvýhradné podpory stalinismu přes postupné vystřízlivění, účast na pražském jaru a nucený odchod do exilu v 70. letech až k demokratickému antikomunismu. Jeho první ženou byla herečka Alena Vránová, se kterou se na vlastní přání oženil v den Stalinových narozenin. Z druhého manželství s Annou, asistentkou režie, má tři děti, mezi nimi spisovatelku Terezu Boučkovou a výtvarníka Ondřeje. Jeho třetí manželkou je scenáristka, spoluautorka jeho scénářů, spisovatelka Jelena Mašínová. Narodil se v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. V té době byl přesvědčeným komunistou. Byl členem ÚV ČSM a členem ústředního výboru Svazu čs. spisovatelů . Patřil k tzv. kulturnímu kádru komunistické strany, z čehož pro něj plynul rychlý kariérní vzestup. Na konci 40. let spoluzaložil a do roku 1952 vedl Soubor Julia Fučíka. Po maturitě pracoval v mládežnické redakci Čs. rozhlasu mimo jiné s Karlem Kynclem. Jako jedenadvacetiletý nastoupil na místo kulturního atašé v Moskvě . Pak byl šéfredaktorem satirického časopisu Dikobraz . V roce 1952 dokončil studium estetiky a divadelní vědy na Universitě Karlově. Krátce poté začal literárně tvořit . Dosud napsal asi 45 divadelních her – aktovek a adaptací. Během vojenské služby byl vedoucím redaktorem kulturní rubriky časopisu Čs. voják a členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V roce 1956 byl několik měsíců reportérem a komentátorem vnitropolitické redakce Československé ...

Více od autora