Tomáš Garrigue Masaryk
Cesta demokracie : Projevy - články - rozhovory 1929-1937 - IV

1997 | Nakladatelství Ústav T.G. Masaryka

Svazek obsahuje osobní stanoviska k soudobým politickým problémům a oficiální dokumenty prezidentského úřadu. Nejedná se tudíž o hlubší systematické práce, nýbrž o příležitostné texty, které Masaryka přibližují coby nejvyššího představitele ČSR v uvedeném období. Publikace je určena čtenářům s hlubším zájmem o různorod…é politické aspekty první československé republiky. Svazek obsahuje osobní stanoviska k soudobým politickým problémům a oficiální dokumenty prezidentského úřadu. Nejedná se tudíž o hlubší systematické práce, nýbrž o příležitostné texty, které Masaryka …přibližují coby nejvyššího představitele ČSR v uvedeném období. Publikace je určena čtenářům s hlubším zájmem o různorodé politické aspekty první československé republiky.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	508
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090197183
ISBN:	9788090197183
Editor:	Vojtěch Fejlek
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 2. 2026 10:22
Číslo položky:	1597577

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora