Pavel Toufar
Český Meran PODPIS PAVEL TOUFAR

2001 | Nakladatelství START

ČESKÝ MERAN - TAJEMNOU ČESKOU KRAJINOU s podtitulem "legendy, báje, příběhy, záhady, magie a otazníky aneb Sedlec-Prčice, Nadějkov, Vlksice, Zvěřinec, Myslkov, Obděnice, Vysoký Chlumec, Křepenice a okolí." Nahlédneme do tajemství Krčínovy tvrze v Křepenicích, ale také do osudu muže, který byl patrně nejúspěšnějším hosp…odářem své doby, zjistíme, že neexistuje věrohodné potvrzení, kde spočívají ostatky tohoto pozoruhodného muže a že na celé záhadě má nejspíš vinu lakota jedné z jeho dcer. Stejně jako na dalších místech popisované krajiny, budeme se rovněž v Krčínově případu setkávat se zjevením čertů, kteří nám pomohou vypravit se na exkurzi do podzemí naší rodné planety. Jižně od Sedlčan leží pohledný zámek Vysoký Chlumec, v jehož půdorysu vyznavači věcí magických nacházejí energetický bod, věřme nebo nevěřme, prý sem někdy ve 12. století vložený energií nepocházející z naší planety. Pod zámkem se dodnes vaří dobré pivo. Ani zastavení ve známé Prčici nebude bez zajímavosti. Vždyť právě tady byla kolébka rodu pánů z Růže. Krátce nahlédneme do podzemí opředeného pověstmi. Seznámíme se se zapomenutým a přitom kdysi slavným rodákem. Jistě nás také zaujme stále nepříliš objevená krása krajiny zvané Český Meran. Při putování za magií krajiny se zastavíme u Vrchotic, na Javorové skále, u Myslkova a na dalších místech především kolem Sedlce, kde leží pozoruhodné kameny, označované za menhiry, nositele přírodní energie a součást dávných megalitických systémů. Neopomeneme ani zvláštnosti - jednou z nich je například viklan, zvaný Husova kazatelna v oblasti petrovických kamenů. Tajemnem je obestřena oblast kolem obce Čachorice-Boudy, zřícenina hradu Zvěřinec. nejen svým dávným osídlením, ale i legendami o ukrytých pokladech a tajemných přízracích. Připomeneme si rovněž dávné tvrze, zaniklé i dochované, na jedné se dokonce zastavíme, abychom nahlédli do tajemství středověké kuchyně. Všechna místa jsou dostupná pěšky, na kole i autem. Čtenář proto dostává jakéhosi netradičního průvodce po přitažlivé části naší vlasti. Může se sám procházet popisovanými místy s knihou v ruce, může však knihu číst v poklidu domova jako literaturu faktu, aniž by se kdy do popisovaných míst dostal. ČESKÝ MERAN - TAJEMNOU ČESKOU KRAJINOU s podtitulem "legendy, báje, příběhy, záhady, magie a otazníky aneb Sedlec-Prčice, Nadějkov, Vlksice, Zvěřinec, Myslkov, Obděnice, Vysoký Chlumec, Křepenice a ok…olí." Nahlédneme do tajemství Krčínovy tvrze v Křepenicích, ale také do osudu muže, který byl patrně nejúspěšnějším hospodářem své doby, zjistíme, že neexistuje věrohodné potvrzení, kde spočívají ostatky tohoto pozoruhodného muže a že na celé záhadě má nejspíš vinu lakota jedné z jeho dcer. Stejně jako na dalších místech popisované krajiny, budeme se rovněž v Krčínově případu setkávat se zjevením čertů, kteří nám pomohou vypravit se na exkurzi do podzemí naší rodné planety. Jižně od Sedlčan leží pohledný zámek Vysoký Chlumec, v jehož půdorysu vyznavači věcí magických nacházejí energetický bod, věřme nebo nevěřme, prý sem někdy ve 12. století vložený energií nepocházející z naší planety. Pod zámkem se dodnes vaří dobré pivo. Ani zastavení ve známé Prčici nebude bez zajímavosti. Vždyť právě tady byla kolébka rodu pánů z Růže. Krátce nahlédneme do podzemí opředeného pověstmi. Seznámíme se se zapomenutým a přitom kdysi slavným rodákem. Jistě nás také zaujme stále nepříliš objevená krása krajiny zvané Český Meran. Při putování za magií krajiny se zastavíme u Vrchotic, na Javorové skále, u Myslkova a na dalších místech především kolem Sedlce, kde leží pozoruhodné kameny, označované za menhiry, nositele přírodní energie a součást dávných megalitických systémů. Neopomeneme ani zvláštnosti - jednou z nich je například viklan, zvaný Husova kazatelna v oblasti petrovických kamenů. Tajemnem je obestřena oblast kolem obce Čachorice-Boudy, zřícenina hradu Zvěřinec. nejen svým dávným osídlením, ale i legendami o ukrytých pokladech a tajemných přízracích. Připomeneme si rovněž dávné tvrze, zaniklé i dochované, na jedné se dokonce zastavíme, abychom nahlédli do tajemství středověké kuchyně. Všechna místa jsou dostupná pěšky, na kole i autem. Čtenář proto dostává jakéhosi netradičního průvodce po přitažlivé části naší vlasti. Může se sám procházet popisovanými místy s knihou v ruce, může však knihu číst v poklidu domova jako literaturu faktu, aniž by se kdy do popisovaných míst dostal.

Stav

Dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	255
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086231194
ISBN:	9788086231198
Vydání:	1.vyd.
Vydáno v:	Benešov
Vystaveno:	20. 1. 2025 13:24
Číslo položky:	1111567

O autorovi

Pavel Toufar

Pavel Toufar byl český spisovatel, novinář, propagátor kosmonautiky. V roce 1973 ukončil právnická studia na pražské Univerzitě Karlově. Téma jeho diplomové práce Mezinárodně právní postavení kosmických orbitálních stanic bylo tehdy první prací tohoto druhu z kosmonautiky na čs. vysokých školách. S poukazem na tuto práci byl vyzván k referátu na XXIV. kongresu Mezinárodní astronautické federace , kterého se zúčastnil jako tehdy nejmladší řádný účastník a byl přijat za řádného člena Mezinárodního institutu kosmického práva při IAF. Od roku 1973 pracoval ve svobodném povolání jako spisovatel a novinář, v letech 1978–1981 scenárista Filmového studia Barrandov, v roce 1982 redaktor nakladatelství Panorama, v období 1983–1990 opět jako spisovatel ve svobodném povolání. Od poloviny 80. let spolupracoval s redakcí Televizních novin České televize , později Zpravodajství ČT, jako komentátor některých kosmonautických událostí. V letech 1991–1992 byl šéfredaktorem týdeníku Signál, v letech 1992–1994 byl zaměstnán ve vydavatelství Ringier, v letech 1995–1997 v nakladatelství Integra, od roku 1998 opět spisovatelem ve svobodném povolání. Autor především knih literatury faktu, ale také beletrie, a rovněž knih populárně naučného charakteru, několika tisíc časopiseckých a novinových článků, autor filmových, televizních a rozhlasových scénářů. Od roku 1965 až do nuceného odchodu v roce 1977 byl stálým externím spolupracovníkem deníku Svobodné slovo, v němž vybudoval a pravidelně zajišťoval zpravodajství z kosmonautiky . Také spolupracoval s časopisy Reportér, Mladý svět, VTM a mnoha dalšími. Působil jako aktivní účastník některých experimentů spjatých s kosmickým výzkumem, např. zkoumání sociální izolace a senzorické deprivace skupiny výz...

Více od autora